Hlavní mluvčí Martin C. Putna svůj projev založil na čtení z Čapkovy Knihy apokryfů. Připomněl, že jeho myšlenky jsou aktuální i nyní. Za hlavní poselství Čapkova díla označil myšlenku, že v každém člověku je „jiskřička dobrého“ a hovořil o obtížné cestě středem mezi extrémy. Levicový tisk v Čapkovi viděl maloměšťáka a pravičáka, „státotvorníka“, konzervativní pravice ho brala jako autora víceméně levicového.
„Náš svět otevřené demokracie a otevřené společnosti, svět, ve kterém se věří, že existuje něco jako pravda a ne nějaká alternativní pravda, tento svět se jeví ne ještě úplně v troskách, ale zdá se viset na vlásku,“ uvedl Putna. Mimo jiné vzpomněl Čapkovo „volání slaboučkého hlasu demokracie“ v projevu k Albertu Einsteinovi. „Čecháčkové jsou opět tady, mají svá křesla v Parlamentě a v Radě Českého rozhlasu, své noviny, vlastní televize a chtějí víc a víc,“ prohlásil Putna.
Čapek zemřel před 80 lety na následky zápalu plic v době tragické pro český národ i pro něho. Velmi těžce nesl události roku 1938, mnichovskou dohodu a po ní následující kapitulaci. Úmrtí v necelých 50 letech jej uchránilo před zatčením gestapem. Čapkův pohřeb 29. prosince 1938 na Vyšehradě se stal veřejnou demonstrací. Jeho bratr, malíř a spisovatel Josef Čapek zahynul v koncentračním táboře.
Pietní akt pořádá každoročně Společnost bratří Čapků, která existuje od roku 1947. Knihy Karla Čapka i dnes vycházejí po celém světě. Čapkův tvůrčí záběr byl široký - od poezie přes publicistiku, prózu, drama, cestopisy, pohádky až k politickým a filozofickým úvahám. Jeho nový výraz „robot“ se ujal v mnoha jazycích. První dystopický román Karla Čapka Továrna na absolutno se stal námětem kabaretu, který letos 5. prosince v premiéře uvedlo Dejvické divadlo.
