Na Albertově vzniknou dvě moderní výzkumná centra. Architektonickou soutěž na...

Na Albertově vzniknou dvě moderní výzkumná centra. Architektonickou soutěž na Kampus Albertov vyhrál návrh studia Znamení čtyř - architekti (2.8.2016) | foto: Znamení čtyř – architekti

Karlova univerzita postaví dvě výzkumná centra, kampus vyjde na miliardy

  • 11
Rok trvající architektonická soutěž na projekt Kampus Albertov má svého vítěze. Návrh dvou moderních výzkumných center Univerzity Karlovy s názvem Biocentrum a Globcentrum vyhrál ateliér Znamení čtyř - architekti. Projekt bude stát přes dvě miliardy korun a vzniknout by měl do pěti let.

Je to více než sto let, co se největší česká univerzita pustila do podobně velkého projektu.

Cílem je postavit dvě zcela nové budovy podle požadavků na nejmodernější vědecké bádání. Stát by měly na Albertově, kde rozšíří stávající akademický komplex.

Půjde o výzkumná centra nesoucí názvy Biocentrum a Globcentrum. Jejich výstavba by měla podle odhadů vyjít na 2,5 miliardy korun a hrazena bude ze státního rozpočtu. Odborná komise v pondělí představila vítěze téměř rok trvající architektonické soutěže na finální podobu obou budov. Stal se jím ateliér Znamení čtyř – architekti, které v roce 1999 založili Juraj Matula, Richard Sidej a Martin Tycar, absolventi Fakulty architektury ČVUT.

Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, který byl členem komise, je po vyhlášení výsledků soutěže přesvědčen, že nové budovy budou pro Albertov přínosem. „Doufám, že jak budou vědci a studenti spokojeni se svými pracovišti, laboratořemi a posluchárnami, tak budou s novou podobou Albertova spokojeni i sami obyvatelé Prahy,“ uvedl rektor.

Architekti z vítězného studia mají za sebou již několik desítek soukromých i veřejných staveb. Podle jejich návrhu byla například zrekonstruována synagoga na Smíchově či malostranský palác v Letenské ulici.

Komise ocenila celkovou propracovanost

V soutěžní komisi zasedlo celkem jedenáct porotců, kromě univerzitních odborníků i významní čeští architekti, jako například Josef Pleskot, Pavel Hnilička, Ladislav Lábus či Michal Fišer. U vítězného návrhu ocenili zejména urbanistický přístup, charakter vstupních partií, otevřená atria, ale také celkovou propracovanost. „Požadavky, které si stanovila univerzita, splnil tento návrh na sto procent,“ řekl Pleskot.

Soutěže se zúčastnilo i několik zahraničních ateliérů, například z Nizozemska, Španělska či Slovinska, ale nakonec uspěli pouze Češi. I druhé místo totiž získalo tuzemské studio – Atelier M1. Cenu za třetí místo komise neudělila. „Celkem se do soutěže zaregistrovalo 190 subjektů, z nichž 33 odevzdalo své návrhy do prvního kola,“ uvedl Igor Kovačević, sekretář soutěže. Z nich poté v lednu porota vybrala šest projektů, které jejich autoři dále rozpracovali.

Oběma oceněným návrhům se podle Pleskota podařilo náročný úkol, jakým je projektování vědeckého komplexu, uchopit zdatně. „V takovém domě bude spolupracovat velké množství lidí, pro které je třeba vytvořit prostředí, jež jim umožní se navzájem potkávat a vyměňovat si názory,“ řekl a ocenil i způsob, jakým se vítězní architekti vypořádali s přirozeným začleněním budov do již existující zástavby. „Kvůli rozsáhlým požadavkům univerzity vycházejí ty domy poměrně velké a bylo náročné si s tímto faktem nějakým způsobem poradit,“ dodal.

Genetika i globální oteplování

Projekt Kampus Albertov bude sloužit pro potřeby tří velkých fakult Univerzity Karlovy, konkrétně Matematickofyzikální, Přírodovědecké a 1. lékařské fakulty. Odpovídá tomu i vědecká činnost, která bude v centrech probíhat.

V Dejvicích se už před dvěma lety otevřelo jedinečné výzkumné pracoviště. Tentokrát patřící Ústavu organické chemie a biochemie, který se ve světě prosadil díky výzkumu chemika Antonína Holého. Vědci se v něm věnují hlavně oboru organické chemie. Budova získala přezdívku „Květák“ a vyšla na miliardu korun. Ústav její stavbu zaplatil z peněz, které získal převážně z patentů slavného výzkumníka.

V Biocentru, které vznikne na místě dnešní menzy, se budou vědci i studenti zabývat mimo jiné zkoumáním biochemie a metabolismu, genetikou či nanotechnologiemi. Téměř tři čtvrtiny objektu proto obsadí laboratoře s potřebným zázemím a zbytek přednáškové sály.

V Globcentru se výzkumníci nebudou věnovat lidskému tělu, ale zkoumání celospolečenských otázek a problémů, jakými jsou například změny klimatu, atmosférických procesů a s nimi spojené sociálněgeografické dopady. Součástí Globcentra bude také nová moderní menza s kapacitou pro 1 500 strávníků. V obou budovách by mělo pracovat přes 1 200 lidí.

Univerzita teď začne jednat o podmínkách smlouvy s vítěznou kanceláří. Jednání povede i s druhým v pořadí. Přednost však bude pochopitelně mít tým, který v soutěži získal první cenu. Podle rektora by se měly budovy pro akademiky v ideálním případě otevřít na konci roku 2021. Zdržení může přinést archeologický průzkum, který bude stavbě předcházet, či případné protesty obyvatel.