Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Café Na půl cesty vrací duševně nemocné do života už dvacet let

  9:29aktualizováno  9:29
Obsluhu Café Na půl cesty tvoří z velké části duševně nemocní, hlavně schizofrenici. Za dvacet let fungování kavárnou prošlo 689 lidí. Kavárna nyní k příležitosti jejích dvacátých narozenin vyhlásila soutěž o nejlepší příběh, který se v ní odehrál.

Vedoucí Jan Kratochvíl (vlevo) a provozní Radek Wollmann, kteří se starají o kavárnu Café Na půl cesty. | foto: Yan Renelt, MAFRA

Na začátku se tam lidé chodili bavit tipováním, kdo z obsluhy je psychicky nemocný, a kdo ne. Dnes už si příchozí mnohdy ani nevšimnou, že je kavárna Café Na půl cesty v něčem jiná. A i když vědí, že jim kávu možná nese schizofrenik, nevadí jim to. A o to také jde – každodenním kontaktem změnit ve společnosti vnímání lidí s duševním onemocněním a těm zase díky systému rehabilitací pomoci v návratu do běžného života.

„Máme k tomu trochu ambivalentní postoj a pořád hledáme správnou polohu. Snažíme se, aby kavárna šířila osvětu v problematice duševního zdraví a lidé o tom věděli. Zároveň však chceme, aby naše služby byly profesionální,“ říká provozní kavárny Radek Wollmann, kterému se kvůli specifické povaze kavárny pravidelně obměňuje skladba zaměstnanců. Jakmile rehabilitace skončí, pacient-pracovník odchází.

Za dvacet let fungování kavárnou prošlo 689 lidí, o něco více mužů než žen, loni v ní za symbolickou odměnu pracovalo třiatřicet klientů, jak jim v kavárně říkají. „Mně je dost často líto, že odcházejí, protože vím, že se na ně můžu spolehnout a že všechno skvěle šlape. Pokaždé si říkám, že bych byl rád, kdyby zůstali,“ líčí Wollmann s tím, že v kavárně už vzniklo i několik párů.

Třicetičlenný tým podniku, který dodnes sídlí na místě bývalých záchodků v parku na Pankráci, netvoří jen duševně nemocní, ale i zaměstnanci a brigádníci.

„Jsme hrdí, že někdy ani nejde poznat, kdo je klient a kdo barman,“ doplňuje vedoucí Café Na půl cesty Jan Kratochvíl. K letošním dvacátým narozeninám běží na stránkách kavárny soutěž o nejlepší příběh, který se tam návštěvníkům stal.

„Výsledky vyhlásíme na oslavách Čarodějnic 30. dubna. Další akcí bude výstava v parku, kde lidé uvidí fotografie a zajímavosti ze života kavárny, průřez její historií i současnou podobu a naše vize. V létě bychom například chtěli posílit venkovní bar, do parku chceme dát lehátka a rozšířit nabídku občerstvení,“ plánuje.

Jenom denní směny

Café Na půl cesty, které ve své době bylo jednou z prvních tréninkových kaváren ve střední Evropě, založila nezisková organizace Green Doors.

„Nedaleko sídlil denní stacionář na Ondřejově a tam přemýšleli, jak duševně nemocným poskytnout další možnost na sobě pracovat,“ popisuje Wollmann s tím, že díky kavárně ožil i přilehlý park. Večer se podnik, jehož dveře zdobí desítky nálepek a zdi pak kresby malých běženců a fotografie z uprchlických táborů, mění v hudební klub, kam míří kapely z celého světa.

Právě večerní směny však klienti často dělat nemohou. Jsou náročnější, psychicky nemocní navíc musejí dodržovat přísný režim a noční práce se pro ně nehodí.

Mohou si ale udělat baristický kurz a často si z kavárny odnášejí pracovní návyky, na které se jinde tolik nedbá. „Pak přicházejí a říkají, že v nové práci třeba úplně přenastavili systém čištění kávovaru,“ dodává provozní, který je v Café od roku 2009.

Samotný trénink je podle něj čím dál náročnější, protože s rostoucí zástavbou na Pankráci i oblíbeností kavárny do ní chodí víc a víc lidí. „Zátěž je vyšší, ale stejně tak i výsledná připravenost do života,“ míní Wollmann.

Úspěšnost se údajně pohybuje mezi 62 až 89 procenty. Po skončení kurzu se klient buď přesune do jedné ze spřízněných kaváren – Mlsné kavky a V. kolony – nebo si najde „skutečnou“ práci na otevřeném trhu, další jdou zase zpátky do školy. Jeden z klientů se také rozhodl otevřít si vlastní kavárnu, vzpomíná Kratochvíl.

Svobodné sdílení zkušeností

Do Café Na půl cesty přitom často přicházejí lidé po měsících hospitalizace nebo samoty v invalidním důchodu. Sebedůvěru získají až při přípravě kávy a občerstvení, při obsluhování zákazníků.

„Zjistí, jaké to je, pravidelně vstávat do práce, a jaké to je, zase být mezi lidmi. Oceňují přístup terapeutů i to, že mohou s barmany sdílet zkušenosti s nemocí a jsou bráni jako profesionálové,“ vypráví vedoucí. Mimo kavárnu jsou totiž schizofrenie i další diagnózy pro klienty stále velké téma. „Bojí se o ní komunikovat se svým okolím. Nevědí, jak to sdělit u pohovoru a jestli to vůbec říct.“

Oba muži si podle svých slov nevzpomínají na žádný incident, kdy by klient svou nemoc nezvládl a ohrožoval své okolí. Když se mu udělá špatně, musí jít domů nebo si alespoň na chvíli odpočinout.

Každý nemocný má navíc určeného sociálního pracovníka, na kterého se může v podobných situacích obrátit a který jeho zdravotní stav podrobně sleduje. Vstupní podmínkou také je, aby byl zájemce o rehabilitaci stabilizovaný. „Nejhorší, co se tady zákazníkovi může stát, je to, že si na kávu počká o něco déle,“ dodává Kratochvíl.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda dvou kamionů na Jižní spojce v Praze 10 v ulici V Korytech. (25.9.2017)
Na Jižní spojce se střetly dva kamiony, tvořily se kolony

Dva kamiony se střetly krátce před polednem na Jižní spojce v ulici V Korytech v Praze 10. Při nehodě se jeden z řidičů vážně zranil a zůstal zaklíněný uvnitř...  celý článek

Už počátky archeologického výzkumu v Jablonném přináší první nálezy.
Zem pod Jablonným vydává poklady, archeologové našli středověké potrubí

Tajná očekávání archeologů se v Jablonném začínají zhmotňovat. Hned první den výzkumu náměstí odkryl středověký rozvod. Do města vedl pitnou vodu.   celý článek

Slackline, Staroměstské náměstí, provazochodec, lajna, provaz, akrobat
Provazochodci se po laně procházeli nad Staromákem

Mezi kostelem Matky Boží před Týnem a věží Staroměstské radnice se na natažených pružících lanech ve výšce padesáti metrů procházeli světový rekordman, ale i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.