K čemu těla na fakultě využíváte?
K výuce morfologických předmětů. Modely byly vyrobeny v německém Heidelbergu. Vytvořeny jsou takzvanou plastinací. Jedná se o technologii, kterou v roce 1997 vyvinul Günter von Hagens. Každé z těl či orgánů má vlastní certifikát původu z Hagensovy firmy, jež vlastní na uvedenou plastinaci patent.
Co o těchto tělech víte? Mají například svá jména?
Jména jsme jim nedali. Jedná se o těla dobrovolných dárců. Zatímco dříve o tento způsob darování orgánů nebyl takový zájem, dnes dárci doslova stojí ve frontě. Řada z nich je motivována penězi, protože když člověk věnuje své tělo vědě, tak má například v České republice uhrazen pohřeb. Další zájemci svá těla věnují zase z náboženských důvodů. Zmíněné certifikáty těl a orgánů pak potvrzují, že zakoupená těla nepřenášejí žádné onemocnění, jsou vyrobena ze skutečných lidských těl a jejich dárci jsou vedeni v databázi. Jejich identitu a věk ale neznáme.
Jaký je postup plastinace?
Několik dní po úmrtí dárce je jeho tělo umístěno do nádoby s roztokem omezujícím jeho rozklad. Pak začíná nejsložitější stadium, tedy pitva a odstranění všech molekul vody. Následuje napuštění těla silikonem nebo pryskyřicí. Celý proces trvá několik měsíců. Objednávali jsme je proto s více než půlročním předstihem.
Kolik takový model těla stojí peněz?
Částka za jedno tělo může dosahovat až několika milionů korun. U orgánů se ceny pohybují v řádech statisíců korun. Záleží na složitosti vytvoření jednotlivých exponátů. Na jejich pořízení naše vysoká škola čerpala dotace z evropských fondů.
Tato těla tedy nemusí být nijak speciálně skladována? Nevadila jim letní horka?
Je potřeba omezit především vliv ultrafialového slunečního záření. Proto je skladujeme ve skříních se stahovacími roletovými dveřmi. Jsou chráněna stříškami proti případnému průniku vody do školní budovy střechou. Proti vodě na podlaze jsou chráněna zavěšením na ramenech nad zemí. Teplotně není nutné modely nijak speciálně skladovat.
V čem je výuka na těchto modelech přínosná?
Modely slouží k výuce opakovaně a odpadá nutnost navštěvovat pitevnu. Na tělech a orgánech ukazujeme například zvláštnosti stavby lidského těla. Lze na nich vidět cévy a nervy v neuvěřitelných detailech. Každý z našich tří modelů nabízí jiné informace. Na jednom můžeme pozorovat orgány břišní dutiny, na dalším třeba břišní a hrudní dutinu po odstranění orgánů, na třetím pak kompletně vypreparovaný takzvaný bronchiální strom. Každý z modelů má jinak vypreparované cévy, svaly či nervy.
Právě tento třetí model má začernalé plíce. Znamená to, že se jednalo o kuřáka?
Na to se všichni hodně ptají. Kuřák to být nemusel. Růžové plíce mají pouze novorozenci. Takto ale mohou vypadat i plíce zdravých nekuřáků. Postupně se v nich totiž hromadí a usazují různé prachové částice. Plíce nelze vyčistit a není možné tomu ani nijak zabránit.
Kdo je Yulia EfremováPochází z ruského města Tomsk v oblasti Tomskaja. Vystudovala Sibiřskou státní lékařskou univerzitu. Před osmi lety se přestěhovala do České republiky, kde si doplnila vzdělání studiem na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT. Nyní zde přednáší a má na starosti praktickou výuku anatomie člověka. Pracuje jako odborný asistent Katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva. Věnuje se také vědecké práci. Bydlí v Praze. |
Studenti se modelů při výuce dotýkají? Máte je pojištěné proti poničení?
Dotýkat se modelů není možné. Je na ně poskytována omezená záruka proti poškození. Jsou na nich vypreparovány velmi jemné nervy a jejich poničení by nebylo tak těžké. Výuku proto provádíme převážně pomocí laserového ukazovátka. Při správném skladování a zacházení ale mohou modely vydržet i desítky let.
Jak náročný byl převoz z Německa několik set kilometrů do středočeského Kladna?
Těla byla převážena ve speciálních obalech, aby při transportu nebyla poškozena. Zavěšení těl na ocelová ramena je pak naše myšlenka. Umožňuje to k nim lepší přístup a možnosti výuky. Je to také pro ně bezpečnější.
Fakulta biomedicínského inženýrství uvažuje také o pořízení zcela nového unikátního pitevního stolu. Můžete popsat, o co se jedná?
Jedná se o velice moderní pitevní stůl doplňující výuku morfologických oborů. Jeho zvláštností je, že pitvy jsou na něm prováděny zcela virtuálně. Představit si ho lze jako velký tablet umožňující elektronickým skalpelem odstraňovat svaly, orgány, provádět řez tělem. A nebo s ním také libovolně otáčet. Věřím, že už v dohledné době ho budeme mít k dispozici.
Existují někde na trhu i další obdobné zajímavé výukové pomůcky?
Ano, je jich celá řada. Například těla vyrobená ze syntetických materiálů, která mohou dokonce uměle krvácet. Jejich cena je ale obdobná jako u plastinovaných těl. O zakoupení těchto modelů tedy v nejbližší době neuvažujeme.
