Praha se účastnila klimatické konference COP, která se letos konala v Glasgow. S jakými záměry jste tam šli?
Hlavně jsme tam přivezli náš Klimatický plán. Schválili jsme ho v letošním roce. Ten vychází z našeho závazku z mezivládního panelu, který následoval po Pařížské dohodě. Týká se toho, že snížíme emise CO2 do roku 2030 o 45 procent.
Jaká byla reakce účastníků na plán?
Byl vnímán velmi dobře. Česká republika je kvůli Andreji Babišovi vnímaná jako velmi kritická. Byli překvapeni, že Praha vůbec nějaký klimatický plán má. I v návaznosti na to, že jsme v rámci České republiky i střední Evropy v tomto velmi ojedinělí. Nejenom v tom, že máme strategii v rámci klimatického plánu, ale také že tam máme i konkrétní opatření. Celkem je jich 69. Některá jsou větší, některá jsou menší. Ale samozřejmě na těch dlouhodobých se pracuje obtížněji. Třeba projekt, který na konferenci vzbudil pozornost, bylo zřízení Pražské sluneční elektrárny, kde chceme osadit do roku 2030 dvacet tisíc střech fotovoltaickými panely.
S kým jste v Glasgow jednali?
Měli jsme významná jednání s náměstkyní primátora Londýna, se kterou už jsme se viděli online v loňském roce. Osobně jsem jednal s náměstkem primátora pro životní prostředí Vídně, což je naše nejbližší partnerské město. Zároveň jsme se viděli s náměstkem z Paříže. Také jsme naše partnerská města pozvali na takzvané climate talks neboli klimatické debaty, které bychom rádi příští rok v září v Praze uskutečnili v rámci evropského předsednictví.
Summit v Glasgow skončil ústupkem Číně a Indii, úplný konec uhlí neprošel |
Můžete říct, o čem jste konkrétně jednali? Jak si vede Praha v kontextu evropských měst?
Celoevropský problém je samozřejmě doprava. V plánu máme intenzivní ozelenění dopravy. To znamená výstavbu nabíjecích stanic, výstavbu nové linky metra D a nových tramvajových tratí. Do roku 2030 bychom měli mít až 75 procent veškeré autobusové flotily jako elektrobusy, případně trolejbusy. Takže v elektromobilitě a v plánech, které máme, jsme určitě hodně napřed.
Můžete plány srovnat například s Paříží nebo Vídní?
Například Londýn a Paříž, které jsou neustále vystavovány zásadním dopravním zácpám, tam je situace strašně složitá a oni si s ní vlastně úplně nedokázali poradit. Londýn zavedl dokonce mýto. Tady s tím sice koketujeme, ale víme, že potřebujeme lidem nabídnout nějaké alternativy. S Vídní spolupracujeme asi nejvíce. Ta je opravdu hodně vepředu, třeba v cirkulární ekonomice. Jezdíme se tam koukat na to, jak třeba vypadá bioplynová stanice, kterou tady také chceme postavit. Řekl bych, že je nám Vídeň asi nejblíže, a taky nám nejvíc podává pomocnou ruku.
Klimatická konference COP26 |
Říkal jste, že Praha je v elektromobilitě napřed, můžete říci, v čem konkrétně?
To se takhle jednoznačně nedá úplně říct, ale 75 procent elektroautobusů v hromadné dopravě je velký krok kupředu. Bude to stát spoustu peněz. Máme asi tisíc až tisíc sto autobusů. V zahraničí začali s podobnými věcmi dříve, ale tím pádem mají třeba částečně flotilu na plynu, a to je fosilní palivo. Autobusy na plyn jsme v Praze nikdy neměli a dneska víme, že už je ani mít nebudeme a že půjdeme cestou elektromobility. V rámci České republiky nebo střední Evropy částečně určitě utváříme názory a mínění, ale ve srovnání se zahraničními městy jsme často pozadu. Proto se tam jezdíme inspirovat.
České plány jsou katastrofa pro klima. Chovat se tak všichni, planeta „shoří“ |
A co vás na sumitu inspirovalo?
Konkrétně nás pojí věci například s Budapeští nebo s Paříží, pokud se bavíme o fotovoltaice. Řešíme například, jak usadit fotovoltaiku i tam, kde je to z hlediska památkové ochrany problematické. Protože je jasné, že v Paříži na Eiffelovku to taky nepověsí. A v Budapešti mají úplně stejný problém. Proto jsme jim řekli, že chceme, aby přijeli v září na climate talks a pozvali jsme je do Prahy.
Je největším výsledkem jednání Prahy v Glasgow to, že se jednotliví zástupci evropských měst sjedou do Prahy?
I tohle můžete samozřejmě říci. Ale to, že jsme tam přivezli Klimatický plán jako hlas České republiky, že vnímáme problematiku klimatu, že Praha klimatický plán má a po této cestě chce jít, to bylo velmi silné sdělení. Proto se s námi ostatní účastníci sešli. Samozřejmě, když si vezmete Londýn, který má 10 milionů obyvatel, ten se Prahou bude spíš inspirovat méně než my Londýnem. A u Paříže je to dost podobné. To jsou státy a města, které měly nějakou kontinuitu. My jsme čtyřicet let šli úplně opačným směrem a teď všechno musíme dohnat. A to tím, že musíme přesvědčit lidi, že je to pro ně dobré. A že ekonomika u nás a rizika spojená s Green Dealem jsou taky obrovské příležitosti.
Jaké?
Na dotacích, abychom to urychlili. Je to třeba teď, kdy se nám pořád zvyšuje cena energií. Zvyšuje se i cena uhlí, cena emisní povolenky. Když nebudeme dělat nic, necháme si tady kotle na uhlí, tak v roce 2033 až 2038, kdy uhelná komise chce, aby byla ukončena těžba uhlí a využívání uhlí pro energetiku, nastane pád. Protože nebudeme mít žádné peníze na restrukturalizaci a lidé nebudou připravení na to, že budou muset začít pracovat v nějakých jiných oborech a odvětvích. Myslím teď třeba severní Čechy a severní Moravu. Když budeme mít nyní připravené projekty a budeme dostávat peníze z evropských fondů, které budeme schopni využít, tak postupnými kroky dojde k restrukturalizaci hospodářství. A to je to, co potřebujeme s Evropou řešit a také to s ní řešíme.
Jak jste se dopravoval na klimatickou konferenci?
Letěli jsme do Edinburghu, pak jsme jeli vlakem. Je to logické, vlakem byste tam jela dva dny. Nemyslím, že takové věci jsou špatně. Není potřeba, aby si lidé snížili svůj vlastní komfort anebo aby je to stálo více peněz. Jenom je potřeba si v každodenním životě uvědomit, že některé věci se mohou ve spotřebitelském chování dělat jinak. Jako politik za město vnímám, že jim tu alternativu můžeme nabídnout.
14. listopadu 2021 |
