Vedení města si od otevření kostnice slibuje větší atraktivitu a návštěvnost Kolína. Ze stínu sedlecké kostnice by ta kolínská mohla vystoupit především několika zajímavostmi.
„Sice je menší a jednodušší, ale má do určité míry zajímavější ikonografický program výzdoby. Je to výraznější obraz barokního myšlení,“ míní Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea v Kolíně.
Kolínská kostnice má například dvojitý strop. Ve spodní části je klenba s otvory s výzdobou lebek. Všechny symbolicky vzhlížejí k hornímu stropu, kde je namalovaný archanděl Michael, jenž troubí k poslednímu soudu. Celá kosterní výzdoba je podle Rišlinka připomínkou latinského mementa mori – pamatuj na smrt, což má lidi vybízet k zamyšlení nad pomíjivostí života.
V omítce u vchodu jsou vyrytá jména vojáků s letopočtem 1757. „Má to souvislost s bitvou u Kolína (bitva, k níž došlo 18. června 1757, byla jedním ze střetů sedmileté války – pozn. red.), protože vojáci tábořili u kostela sv. Bartoloměje, který je vedle, a ryli po zdech,“ říká Rišlink a přidává historku vztahující se k výzdobě kostnice: „O kostře u vchodu se traduje, že jde o studenta, který padl na barikádách v Praze roku 1848, což pravda není.“ Podle něj je totiž na první pohled patrné, že jde o kosterní pozůstatky více osob.
Kosti cestují na jih
Kostnice byla postavena v roce 1733 podle projektu neznámého architekta na základech gotické nárožní bašty. „Přestože jde o stavbu barokní, její architektura napodobuje románskou tetrakonchu, což je typ románských kaplí. Tehdejší stavitelé se tím snažili přiblížit duchu středověku v kontextu sousedícího chrámu sv. Bartoloměje,“ říká Rišlink.
Kosti vyplňující apsidy pocházejí ze zrušených hrobů bývalého svatobartolomějského hřbitova a ze hřbitova u kostela sv .Jana Křtitele. A právě kosterní výzdoba kaple se nyní balí do krabic a odváží k restaurování. Vše pod dohledem pracovníků Národního památkového ústavu.
Restaurátorem kosterní výzdoby je Benjamin Hlivka z Ponědrážky u jihočeského Veselí nad Lužnicí. „Putují tam všechny kosti, většina z nich bude potřebovat zrestaurování a odborníci také vytvoří duplikáty, protože některé kosti už nejsou použitelné nebo chybějí. Součástí projektu byl samozřejmě pasport (evidence a fotografická dokumentace výzdoby – pozn. red.), takže po návratu je dokážeme umístit přesně tak, jak byly předtím,“ vysvětluje místostarosta Michael Kašpar (Změna pro Kolín).
Kostnice, která nikdy nebyla přístupná veřejnosti, je ve špatném stavu. „Na budově jsou viditelné poruchy ve stropních klenbách apsid, kostní výzdoba je nestabilní, obelisky nakloněné. Při rekonstrukci opravíme omítky, okna, dveře i kamenné prvky a také krov a část keramické střechy. Budova dostane nové měděné dešťové svody i hromosvod,“ vyjmenovává opravy místostarosta Kašpar. Obnovou projde také oltář sv. Kříže a malba archanděla Michaela. Součástí projektu je rovněž nová fasáda.
Opravují celé historické jádro
Kaple s kosterními pozůstatky je součástí areálu chrámu sv. Bartoloměje. Na obnovu areálu získalo město dotaci od ministerstva pro místní rozvoj, která pokryje 90 procent nákladů. Ty jsou odhadovány na 85 milionů korun, na kostnici je z nich určeno 13,5 milionu korun. „Takto velká oprava se v kostnici nikdy nedělala. Veškeré finanční injekce směřovaly v minulosti především do chrámu sv. Bartoloměje. Pro církev je tato památka prioritou. Pokud bychom nedostali tento velký grant, tak bychom opravy nemohli udělat,“ přiznává Kašpar.
Velkolepý projekt začal už loni v prosinci a zahrnuje kromě kostnice také rekonstrukci gotické zvonice a staré farní školy z roku 1345 a úpravy okolí. „Běží oprava parkánů, úpravy zeleně, dlažby, vybudování sociálního zázemí a bezbariérového přístupu,“ vypočítává Michael Kašpar.
V opravených budovách vzniknou nové expozice. Například zvonice nabídne přehlídku zvonů a v jejím sklepě vznikne lapidárium. Ve staré škole, kde dosud sídlil archiv Regionálního muzea, nainstalují repliku třídy z 18. století a funkční „černou kuchyň“.
Práce v areálu potrvají do poloviny příštího roku, ale oprava kostnice bude delší. „Podle harmonogramu by kostnice měla být hotová do konce roku 2019. Nejdéle bude trvat restaurování kostí a vytváření umělých náhrad. Pak bude poprvé v historii zpřístupněna veřejnosti, už přemýšlíme, jakým způsobem,“ říká Kašpar s tím, že objekt patří římskokatolické církvi stejně jako zvonice. Kolínská radnice s církví uzavřela desetiletou nájemní smlouvu, město je totiž žadatelem a příjemcem dotace.
„Areál budeme provozovat a zároveň máme partnerskou smlouvu s kolínským regionálním muzeem, které zajistí průvodcovství. Přestože známá kutnohorská kostnice je blízko, čekáme zájem turistů,“ uvádí Kašpar a dodává, že návštěva kostnice bude spojena s prohlídkou celého areálu. Na jednu vstupenku se tak lidé podívají i do staré školy a zvonice a zřejmě také do muzea, případně do kostela sv. Bartoloměje.
V kutnohorském Sedlci opravují interiéryKutnohorskou kostnici v Sedlci začala místní římskokatolická farnost rekonstruovat už v roce 2014. Opravy mají trvat ještě další čtyři roky. Aktuálně probíhá druhá etapa, která se zaměřuje především na venkovní práce. Dělníci se věnují odvlhčení, odvětrání obvodových stěn, kanalizační přípojce a zároveň pokračuje i archeologický průzkum. Ten by měl skončit během dvou měsíců. V interiéru pak pokračují opravy výzdoby stropu či stěn. V roce 2016 musela farnost z havarijních důvodů přikročit k sejmutí a rekonstrukci dominantního lustru, který je údajně složen ze všech druhů kostí lidského těla. Provoz kostnice zatím omezen nebyl. Na podzim letošního roku jsou však plánovány náročné práce, jež mohou částečně turismus narušit. Na řadu přijde statické zajištění pilířů, kterému bude předcházet vystěhování všech kostí ze všech čtyř pyramid. „Bude to znamenat větší zásah, ale návštěvníkům můžeme náhradou nabídnout prohlídku terasy. Ta by v té době už měla být hotová, protože byla spolu se střechou a krovy součástí první etapy,“ vysvětluje Petr Cicvárek, vedoucí údržby památek římskokatolické farnosti v Sedlci. Zda se i tady budou vyrábět repliky kosterních pozůstatků, zatím rozhodnuto není. |
