Jeden z viditelnějších splněných bodů programového prohlášení dosluhující pražské vlády je zlevnění celoročního kuponu MHD na 3 650 korun. Roční jízdné zlevnilo z původních 4 750 korun v létě 2015.
Dopravy se týkají i některé další úkoly, které si na počátku svého vládnutí radní vytyčili a dotáhli do konce. Například zprovoznění tunelového komplexu Blanka či spuštění provozu prodloužení linky metra A do Motola.
Jiné dopravní projekty do zdárného konce nedospěly. Rada například deklarovala, že zavede v rámci snahy o snížení znečištění ovzduší nízkoemisní zónu. Nakonec od toho upustila.
Doposud nevznikl ani Centrální registr oprav a výstavby, který měl zlepšit dopravní průjezdnost a efektivní koordinace při stavebních pracích na silnicích.
„V první řadě byl na základě aktuální poptávky vytvořen speciální registr pro mosty a lávky. Celkový registr pro pražské komunikace je ve fázi přípravy,“ sdělil MF DNES náměstek pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Sliby vládnoucí pražské koalice z roku 2014
Koalice si naplánovala také stavbu nových tramvajových tratí. Ačkoli je v přípravě vedení tramvají například z Barrandova do Slivence nebo na sídliště Na Dědině, nové koleje se ale nikde nepokládaly.
Jediným viditelným úsekem je asi sedmdesát metrů nových kolejí mezi Národním muzeem a budovou bývalého Federálního shromáždění. Ty však nikam nevedou, protože jde o část plánovaného propojení v trase Vinohradská – Hlavní nádraží – Bolzanova, které se začalo budovat dříve v souvislosti s rekonstrukcí muzea.
K napojení izolovaného úseku kolejí na tramvajové tratě ve Vinohradské a Škrétově ulici by podle Dolínka mělo dojít do tří let.
Radní chtěli také zvýšit zaměstnanost handicapovaných lidí na úřadech a v institucích hlavního města. Zatímco v roce 2014 zaměstnával magistrát 44 lidí se zdravotním průkazem, aktuálně má takových zaměstnanců už jen 38, z toho pět těžce zdravotně postižených.
Bezpečnost byla prioritou
Jako jednu z priorit si koalice po volbách vybrala bezpečnost.
„Za nejdůležitější považujeme především rozvoj spolupráce s bezpečnostními složkami působícími v hlavním městě Praze. V následujících letech chceme podporovat městskou a státní policii ve snaze o navýšení počtu strážníků a policistů,“ píše se v programovém prohlášení.
Stavy strážníků se ale navýšit nepodařilo. Na konci roku 2014 měla městská policie 2 268 zaměstnanců, na začátku letošního roku jich bylo 2 235.
„Navýšení počtu strážníků se nedařilo dlouhodobě. Proti tomuto úsilí však stojí obecně velmi nízká nezaměstnanost a zavedení povinnosti maturitní zkoušky i pro stávající strážníky ve výkonu,“ hodnotí stav městské policie bezpečnostní expert David Rožek ze společnosti Soft Target Protection Institute.
Ačkoliv městská policie zavedla několik benefitů, stále její řady v některých měsících opouští více strážníků, než přichází nových.
Rada chtěla také prohloubit spolupráci se státní policií. „To se podařilo jen zčásti. V některých městských částech jsou smíšené pěší hlídky, jinde mají nastavenou dobrou spolupráci při zásazích, nicméně nejedná se o celkové systémové zlepšení, spíše o dílčí úspěchy, založené na osobních iniciativách konkrétních policejních manažerů z obou sborů,“ dodává Rožek.
Koalice naopak splnila cíl zlepšit technickou vybavenost strážníků. Ti mají téměř kompletně obnovený vozový park, pracují v novém operačním středisku či například dostali balistické vesty.
