Pražané by mohli volit zastupitele bez obří plachty, ale s nerovnými obvody

Politici na pražském magistrátu řeší, zda mají pro komunální volby rozdělit metropoli na volební části. Volební lístek by v takovém případě nebyl velký jako plachta, což se stalo při volbách v roce 2014. Systém by ovšem nahrával větším stranám.

Na volebním lístku pro komunální volby v Praze v roce 2014 bylo 31kandidujících uskupení. Papírová plachta v důsledku toho a v důsledku systému křížkování kandidátů napříč stranami narostla do obřích rozměrů. (10.10.2014) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Problém by měly menší partaje se ziskem okolo pěti procent hlasů.

Minulý měsíc deník Právo uvedl, že úvaha na rozdělení Prahy na volební obvody se objevuje mezi pražskými politiky hnutí ANO, které má v zastupitelstvu metropole nejvíce mandátů.

Z informací MF DNES vyplývá, že se vznikem pěti až sedmi volebních obvodů budou členové hnutí ještě zabývat. Argumentem pro jejich zavedení je zpřehlednění voleb pro Pražany.

V posledních volbách před čtyřmi lety byla metropole vedena jako jeden obvod. A jelikož se v komunálních volbách mohou křížkovat kandidáti napříč stranami, muselo být všech 31 uskupení na jednom archu. Ten v důsledku toho vyrostl na rekordní velikost. Papírová plachta byla dlouhá téměř 170 centimetrů a široká přes půl metru. Což bylo podle členů ANO pro lidi nepřehledné.

Neférové obvody

• Na více volebních obvodů už byla Praha rozdělena v roce 2006 a poté v roce 2010. 
• Před osmi lety při rozdělení na umělé obvody nezbyl žádný mandát na koalici Zelených a SNK ED s 5,90 procenta hlasů a Věci veřejné s 5,66 procenta. Malé strany se v roce 2010 obrátily na Ústavní soud, jejich stížností se zabývalo jeho plénum. To odmítlo volby zrušit, avšak na rovnosti hlasů už se soudci neshodli. Předseda soudu Pavel Rychetský upozornil, že ODS stačilo na zisk mandátu v přepočtu méně než 40 tisíc hlasů, zatímco uskupení Zelených a SNK ED jich potřebovalo přes 200 tisíc. 
• O možném návratu k volebním obvodům se mluví nyní na magistrátu znovu. Strany v zastupitelstvu zatím k věci nezaujaly oficiální stanoviska. O podobě hlasování musí rozhodnout nejpozději 85 dnů před volbami.

Kdyby bylo město rozděleno na volební obvody, Pražan by v tom svém rozhodoval o personálním obsazení třeba jen pětiny zastupitelstva, díky čemuž by byl volební lístek menší.

Možné dělení na obvody by museli nejpozději v červnu schválit zastupitelé.

Podle informací MF DNES není ANO jediným uskupením, jehož zastupitelé by mohli pro rozdělení zvednout ruku. Návrhu se nebrání ODS. Její zástupci na přímý dotaz podporu nevyloučili.

„Jestli bude Praha rozdělena, nebo ne, je nám jedno. Obvody by byly pro voliče jednodušší než obrovské nepřehledné plachty. Bude záležet, jak by byly navrženy. Váha hlasu by měla být všude stejná,“ říká Tomáš Portlík, předseda pražských občanských demokratů.

ODS: Jančí jen strany bez lídrů

Zároveň popisuje, že při rozdělení Prahy budou lidé moci volit politiky, kteří jsou jim lokálně bližší. Při více obvodech pak většinou nemohou strany stavět na jednom celopražském lídrovi, neboť nikdo nemůže kandidovat ve více částech.

„Pokud někdo jančí, tak jde o někoho, kdo nemá asi dost lidí, které by postavil,“ míní Portlík.

Jelikož se půl roku před volbami smazávají hranice mezi vládnoucí koalicí a opozicí, nemusí strany ve vedení metropole obvody schválit. Zvlášť když jsou některé bez diskusí proti.

„Snaha o rozdělení města je znásilněním volebního prostředí. Menší subjekty, které se dostanou těsně přes pět nebo šest procent hlasů, mohou v systému, který z poměrného dělá mírně většinový, vypadnout,“ zlobí se náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD).

Neférovost obvodů komentoval i Ústavní soud

Že volební obvody nejsou férové pro všechny strany stejně, konstatoval v roce 2010 i Ústavní soud. Tehdy město rozdělila do obvodů vládnoucí ODS vedená primátorem Pavlem Bémem. Ač některé malé strany získaly přes pět procent hlasů, do zastupitelstva se nedostaly.

Pokud by volební obvody vznikly i pro letošní volby, pravděpodobně by nahrávaly ANO, ODS, TOP 09 a Pirátům, kteří v loňských parlamentních volbách získali v Praze 17,5 procenta hlasů.

Naopak by změna mohla uškodit ČSSD, zeleným či komunistům. O tom, zda Praha nakonec zavede volební obvody, může rozhodnout TOP 09 coby nejsilnější opoziční strana. ANO a ODS by totiž neměly v případě, že by chtěly dělit Prahu, dostatek hlasů.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Předseda topky Jiří Pospíšil, jenž by mohl být i jejím kandidátem na primátora, rozdělení odmítá.

„Město je přirozeně jedním odvodem. Odmítám jeho účelové dělení, které posílí větší strany. Jde o neférový boj s politickou konkurencí. Budu přesvědčovat kolegy, aby případně takový nemorální návrh v zastupitelstvu nepodpořili,“ líčí Pospíšil.

Apel na spolustraníky v magistrátních lavicích však může vyznít naprázdno. Před čtyřmi lety skončila TOP 09 ve volbách druhá a získala šestnáct postů v zastupitelstvu. Když musela později odejít do opozice a zbavila se svého lídra Tomáše Hudečka, tak ji v rychlém sledu opustili čtyři lidé. Další dva politici ze strany vystoupili v posledním roce, nadále zůstávají v klubu.

„Právě létající radikálové mohou být rozhodující spolu s tím, jak motivovaní k uposlechnutí Pospíšila budou i stávající topáci,“ obává se zastupitel a předseda pražských zelených Ondřej Mirovský.

Všichni podle něj mohou mít motivaci hlasovat proti Pospíšilovi. „Mohli by straně uškodit, neboť nemusí mít dost lídrů do více obvodů,“ myslí si Mirovský. Důvod, proč mohou zradit i členové strany, je ten, že už s nimi strana znovu do voleb nepočítá. Revolta proti Pospíšilově výzvě by pro ně mohla být zadostiučiněním.