Krátká zpráva od hasičů: tam a tam hoří stodola, požár lokalizován, na místě dvě jednotky profesionálních a tři jednotky dobrovolných hasičů. Škoda zatím není známa.
Pro středočeské profesionální hasiče je tohle každodenní rutina. Likvidace požárů i spolupráce se stovkami dobrovolníků v celém kraji.
„Když si velitel zásahu vyžádá přes operační středisko posily, většinou jsou právě z řad dobrovolných hasičů. Pokud se nějaká stanice profesionálů vylidní natolik, že vyjede veškerá technika i lidé, jsou to právě dobrovolné jednotky, které udělají zálohu profíkům a dočasně obsadí stanici,“ potvrzuje mluvčí středočeských profesionálů Ladislav Holomčík.
Ze statistiky, kterou MF DNES poskytl, vyplývá, že například v letech 2012 a 2013, kdy kraj zasáhly povodně, se dobrovolné jednotky podílely na více než polovině výjezdů. „Letos se ze souhrnných 8 500 případů podílely na 2 500,“ přidává Holomčík čerstvá čísla.
Budoucnost dobrovolných jednotek je ovšem v mnoha středočeských regionech nejistá. Přitom dobrovolní hasiči nemají na starosti jen pomoc při katastrofách. Mnohde jsou důležitými organizátory společenského života a jejich absence může být pro řadu obcí velmi nepříznivá.
Kdo teď bude pálit čarodějnice?
„Přišli jsme o mnoho. Dobrovolní hasiči u nás v Srbech šlapali ještě krátce po revoluci. V lomu za obcí třeba organizovala Šárka Čermáková pro děti skvělé letní tábory. Družstva dětí i dospělých vyhrávala soutěže v požárním sportu, hasiči pořádali dětské dny, zábavy, pálení čarodějnic a další akce,“ přemítal v hospůdce v malé vsi Srby na Kladensku padesátiletý Luděk Prokop.
„To všechno skončilo asi před dvaceti lety, kdy nejdříve zemřela Šárka a po ní další aktivní hasiči, kteří to táhli do poslední chvíle. Už se neobjevil nikdo mladší, kdo by to převzal. Obrovská škoda,“ dodává.
Srbským také už před dvaceti lety zbourali hasičárnu, protože byla v dezolátním stavu a na rekonstrukci nenašla obec peníze. „I kdyby se dnes někdo našel, kdo by chtěl tradici obnovit, nemá zázemí, není technika ani vybavení,“ krčí rameny další místní – Jiří Táborský.
Dobrovolní hasiči ve středních Čechách
Pozn: Jde o počty zaregistrovaných sdružení, ne všechna jsou aktivní. |
Podobné příběhy jsou slyšet v desítkách obcí po celých středních Čechách, které zatím nenašly lék na postupné porevoluční „vymírání“ hasičských dobrovolných sborů.
S největšími problémy s jejich udržením se potýkají podle starosty středočeského sdružení hasičů Oldřicha Laciny především okresy Kladno, Kutná Hora nebo Mělnicko. Důvody?
Zastaralá technika, nedostatek peněz, nezájem lidí a chybějící nástupci z řad mladých.
Bez hasičů by přitom společenský pospolitý život v řadě vsí zanikl. „Hasiči to drží pohromadě. Mnohde z občanských spolků působí právě už jen oni,“ míní Lacina.
Jenže třeba ze čtyř desítek sborů na Kladensku se jich dětem věnuje jen dvanáct. Aktivní je Lhota, Žilina, Hřebeč, Plchov, Brandýsek, Vraný nebo Stehelčeves.
„Problém v našem okrese je, že když děti dorostou, tak nám přestávají u hasičů pracovat. Dorostenci už mnohde nedají dohromady ani celé družstvo. Navíc dospělí nechtějí soutěžit. Jsou zkrátka zlemplovatělí, zpohodlnělí,“ naříká starosta Okresního sdružení hasičů Kladno Oldřich Zuska.
Nehasíš, zrušíme tě
Nyní ho čeká těžké rozhodnutí – „násilně“ zrušit některé neaktivní sbory, protože od nich opakovaně nemá žádnou odezvu a sbory už fakticky nepracují. Takový osud zřejmě čeká například sbory právě v Srbech nebo Družci.
„Já bych byl hrozně rád, kdyby hasiči v naší obci fungovali, ale není tomu tak. Několikrát jsem se pokoušel s nimi mluvit, svolal jsem je. Přislíbili, že se budou snažit, zůstává však u toho, že jsou oficiálně registrovaní, ale moc práce neodvedou. Nedaří se mi to podchytit,“ stýská si starosta Družce Zdeněk Kofent.
„Mnoho lidí má i dvě práce, aby slušně uživili rodinu. A já přece nemám právo žádat po nich ještě dobrovolnou práci v jejich zbývajícím volném čase. Proto smekám před lidmi, kteří se tomu věnují, a nemluvím jen o hasičích,“ dodává.
Nejvíce s dobrovolnými hasiči podle Laciny „zacvičila“ 90. léta, kdy řada nových starostů neměla o činnosti sborů zájem. O celkovou budoucnost hasičstva ve středních Čechách ale obavy nemá.
„Já to vidím optimisticky. Masivní úbytek členů po revoluci, skoro o polovinu, trval tak šest osm let. Ve většině okresů pak ale nastal zlom, obce si znovu uvědomily důležitost hasičů pro život vesnice a obce si hasičů zase váží,“ věří krajský starosta.
Tahounem je třeba starostka okresního sdružení hasičů Benešov Dana Vilímková. Proto Benešovsko, spolu třeba s Příbramskem, Nymburskem či Rakovnickem, kde se o sbory dobře starají, patří k nejaktivnějším okresům.
Na Benešovsku působí přes 10 000 hasičů ve 234 sborech, oproti třeba pouhým patnácti stům členů ve 48 sborech na Kladensku.
„Nám se daří velice dobře. V základních kolech v požárním sportu nám třeba teď soutěžilo 258 družstev. Je vidět, že je ta práce baví. Pořádáme dětské dny, oslavy, zábavy, karnevaly, maškary, bály, rozsvěcení stromečků,“ jmenuje Vilímková, která sama působí u hasičů 30 let.
Nerada slyší, když si někdo stěžuje, že skomírání některých sborů zapříčinila doba. „Ano, ale tu dobu dělají lidé sami, jakou si ji uděláme, takovou ji budeme mít i v té hasičině,“ říká rozhodně a upozorňuje například na sbor v Pískové Lhotě na Nymbursku, kde jsou reprezentanti republiky v požárním sportu, kteří se účastní i světových olympiád.
„Vždy když někdo přijde, že chce sbor skončit, protože nemá lidi, říkám jim, že na to nemají právo, že sbory zakládali jejich dědové a pradědové a že se mají jen snažit ho udržet, co to jde,“ dodává.
