Největší hodiny v Česku zdobí Plečnikův pražský kostel. Znovu odbíjejí

Věž kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech zdobí největší hodiny v republice. A jejich ciferník navíc konečně zase ukazuje čas. Přední stavbu 20. století navrhl architekt Josip Plečnik, při projektování se inspiroval Noemovou archou.

Šikmé prostorné rampy vedou na samý vrchol věže kostela. Kdo má to štěstí, že po nich může vystoupat, ocitne se rázem mezi dvěma prosklenými ciferníky. Tam slyší, jak motor minutu co minutu rozpochoduje ručičky.

Kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad vysvěcený v roce 1932 byl vystavěn z důvodu nedostačující kapacity kostela sv. Ludmily na náměstí Míru. I dnes se jej daří zaplnit.

„Každou neděli bohoslužby navštíví na tisíc lidí a za minulý rok jsme měli sedmdesát křtů,“ říká nynější farář z Nejsvětějšího Srdce Páně Zdeněk Wasserbauer.

Ten v posledních letech pracuje na přihlášce kostela mezi památky UNESCO, s čímž kostelu pomáhá Praha 3, Ministerstvo kultury i rodná země architekta Josipa Plečnika, Slovinsko.

Vznik kostela nebyl snadný. Těžko se hledaly peníze i místo pro stavbu. Plečnik předložil během dvacátých let několik návrhů, ale všechny by stály moc peněz. Finální návrh byl schválen v roce 1927. O rok později, na výročí vzniku Československa, byl posvěcen základní kámen. Stavba trvala další čtyři roky.

Jože (Josip) Plečnik

Architekt, který se narodil roku 1872 ve slovinské Lublani, kde také roku 1957 zemřel. V Čechách se zasloužil o velkou část nynější podoby Pražského hradu (rekonstrukce I. a III. nádvoří, průčelí Španělského sálu a další). Mimo Prahu působil v rodné Lublani nebo ve Vídni.

I po slavnostním otevření bylo nutné kostel, především jeho interiéry, dokončit. To trvalo dlouhá léta. V roce 1941 odvezla německá armáda z kostela bez jednoho všechny zvony. Během války gestapo nadobro odvedlo několik členů farnosti. Za doby komunismu byla činnost farnosti uměle utlumena.

Náročná údržba motoru

Dnes prochází kostel řadou oprav především v prostoru věže. Opravit se musely i majestátní hodiny. „Kompletně se rozbil motor a bylo potřeba ho vyměnit. Oprava byla náročná jak technicky, tak finančně,“ vysvětluje Wasserbauer.

Na řadě jsou další části věže. Zpevnit je potřeba například rampy, které praskají. Kvůli tomu farnost do věže nikoho nepouští, ale ani v budoucnu s volným přístupem k ciferníku nepočítá. „Rampy nebyly projektované a stavěné na dnešní masivní turistický ruch,“ řekl farář.

Na letošek také připadá stoleté výročí farnosti. Na náměstí bylo v tomto roce vybudováno turistické centrum, kde se o kostelu můžete dozvědět více. „Koncem září se bude konat vernisáž, která bude jak v informačním centru, tak i v naší kostelové kryptě. Právě v kryptě se často pořádají výstavy Josipa Plečnika,“ uzavírá Wasserbauer.