Když se v lednu odkryla po téměř dvou staletích krypta, zjistilo se, že není příčinou borcení pilířů kostnice (více čtěte zde). Odborník na statiku Vít Mlázovský tedy nechal udělat sondy a hydrogeologický průzkum.
"Skalní podloží je velmi hluboko, víc než osm metrů. Spodní voda je v hloubce tři metry. Nad ní je nevhodná zemina. Jde o spraš, což je jemný prach, který je tu navátý třeba ve dvoumetrové vrstvě. Jakmile se k němu dostane voda, je z něj bláto. Funguje to jako vodní postel," uvedl Mlázovský.
V místě, kde je zemina nejtěžší, se proto kostnice boří. "Je to jako nafukovací lehátko. Když se člověk opře loktem na jedné straně, druhá se vyboulí. Určitě budeme rozšiřovat základy, ale musíme to udělat s ohledem na okolí stavby. Je tam totiž hřbitov," řekl statik.
S opravou kostnice se začne až za pět let
Na kostnici teď odborníci také umístí měřiče deformace, aby zjistili, o kolik se naklání, či jestli se náklon už nezastavil. Měření bude trvat tři roky.
"To je minimální doba, aby výsledky byly hodnověrné. Každý rok je jiný, teplejší či chladnější zima či léto. Musí se to zprůměrovat," vysvětlil Mlázovský s tím, že pokud vše půjde dobře, s rekonstrukcí by se mohlo začít nejdřív za pět let. "Tato akce není pod tlakem. Začalo se to řešit včas," míní.
Zabývat se odborníci začali i unikátní výzdobou, tedy pyramidami z kostí. Ty jsou ve špatném stavu, rozpadají se a hrozí, že se zbortí. Jejich "restaurování" by bylo světovým unikátem. "Nikdo neví, jak je zakonzervovat, jestli bude lepší pyramidy rozebrat, nebo sepnout, nadzvednout a spodní části vyměnit," poznamenal Mlázovský.
Podle něj je to problém evropský. "Je to lahůdka i finančně náročná akce. Chtěli bychom oslovit instituty a odborníky, kteří se zabývají významnými stavbami ve světě," dodal. Výzdobu a stavbu chtějí pak opravovat současně. Jedním z úkolů teď je i statický výpočet. Díky němu se zjistí, jestli zemina unese váhu kostnice.
