Starosta Krásné Hory, která povýšila na město, Pavel Spilka tvrdí, že fakticky se bývalá vesnice nijak nemění. "Na náměstí" se centru Krásné Hory prý říká už odpradávna. Teď se musí vyměnit cedule na městském úřadě, už tam nebude napsáno obecní úřad. | foto: Radek Cihla, MAFRA

Krásná Hora už není vesnice, ale město. Vděčí za to historii

  • 3
Obec Krásná Hora nad Vltavou na Příbramsku se stala městem. Tím může být sídlo, které má více než tři tisíce obyvatel, nebo to, které jím už v minulosti bylo. To druhé je případ Krásné Hory, kde žije tisícovka obyvatel. Radnice teď musí změnit například hlavičkové papíry, razítka nebo webové stránky.

"Obec, která byla historicky městem, může o statut města znovu požádat. Tím nápadem jsme se u nás zaobírali dlouho. V zastupitelstvu jsme se nakonec rozhodli, že požádáme," vysvětlil starosta Pavel Spilka.

Obec jako důkaz k žádosti doložila trhový řád z 19. století, jehož pečeť uvádí Krásnou Horu s titulem město. Městem byla ale pravděpodobně už za Jana Lucemburského.

"Vždycky dětem připomínáme, že Krásná Hora je bývalé královské horní město. Že už městem není, jsme vysvětlovali úpadkem dolování. Krásná Hora si titul město zaslouží, byť jsme teď menší než v době rozkvětu nebo na přelomu 19. a 20. století," doplnila ředitelka místní základní školy Eva Šedivá.

Poslanecká sněmovna Hoře statut města vrátila a spolu s ní povýšila dvě další obce podobné velikosti: Všeruby v Plzeňském a Krásné Údolí v Karlovarském kraji.

Měnit se budou cedule i hlavičkové papíry

Obec Suchdol na Kutnohorsku se zase stala městysem. "Více než 450 let zpátky nacházíme zmínky, že jsme byli městečkem nebo městem. Je to návrat k tradici. A určitě to pro nás znamená i větší prestiž," řekla starostka Suchdolu Jana Rychlíková. Suchdol má podle aktuálních statistik dokonce více obyvatel než Krásná Hora, přesně o šestnáct.

Je to vesnice, nebo město?

Ze zákona o obcích může být městem sídlo, které má alespoň 3 000 obyvatel, nebo to, které bývalo městem v minulosti. V kraji je 50 městysů, má jít o typ obcí velikostně a významově stojící mezi městem a vsí. Nejmenší města v kraji jsou Liběchov (1 034) Krásná Hora nad Vltavou (1 071) Trhový Štěpánov (1 366). Největší obce: Jesenice (6 601), Kamenice (3 996), Psáry (3 378). Nejmenší obec: Bludov (27).
Pramen: Český statistický úřad.

Obě radnice teď musí změnit například smlouvy se svými dodavateli, hlavičkové papíry, razítka nebo internetové stránky, které Suchdol i Horu stále uvádějí jako obce.

"Jsou to zanedbatelné náklady, bude to spíš jen taková administrativní práce. Vyměnit musíme ještě ceduli na městském úřadě, už tam nebude napsáno obecní úřad. Ta bude stát kolem pěti tisíc. Celkově nás tedy změna přijde na maximálně dvacet tisíc korun," vypočetl starosta Krásné Hory.

"Zvýšení prestiže, ale i víc práce, abychom jako město také vypadali. Je to i úcta k předkům, kteří něčeho dosáhli, a hrdost na to, že Krásná Hora byla v minulosti městem," doplnil, co znamená povýšení pro něj, jako starostu.

V Krásné Hoře jsou dvě restaurace, U Bláhů a U Jana. Najdete tu praktického lékaře, ten dětský dojíždí dvakrát týdně, za zubařem musíte jinam.

"Když pojedu za kamarádem do sousední vesnice, můžu mu teď říct: nazdar, burane," poznamenal v nadsázce hostinský U Jana. "Ale fakt, že není na venkově práce, titul město nijak nezmění," dodal. Snad jen, že to může pomoci zachránit školu.

Svým způsobem ano, vysvětlila ředitelka školy Eva Šedivá. Škola má 110 dětí, učí se v osmi třídách, jedna je totiž spojená.

"Jsme takzvaná škola na výjimku. Vztahuje se na nás současný návrh na změnu financování regionálního školství," poznamenala ředitelka. Obec, tedy vlastně město, musí už teď na provoz doplácet, pokud ji chce zachovat. Kdyby návrh prošel, měla by Krásná Hora platit ještě více. "A to by bylo, aby město nemělo svou vlastní školu. Zastupitelstvo snad uzná, že se peníze někde najít musí," podotkla s úsměvem ředitelka.

Jesenice - vesnice, kde žije sedm tisíc lidí

Město Krásná Hora ale není nejmenším městem ve Středočeském kraji. Tím je Liběchov na Mělnicku, žije tam 1 034 lidí. Absurdně tato města působí v porovnání s obcemi, jako je Kamenice na Praze-východ, která má čtyři tisíce obyvatel, nebo s Jesenicí na Praze-západ, kde žije 6 601 obyvatel.

"Řešíme, zdali budeme, nebo nebudeme městem. Nejsme jím proto, že k tomu zatím nebyl důvod. Ten formální status nemá vliv v podstatě na nic, kromě toho, že musíme předělat veškeré cedule a dokumenty," popsal starosta Jesenice Pavel Smutný. Pojetí běžné vesnice Jesenice přerostla v posledních šesti letech, kdy tu prudce narostl počet obyvatel.