Obžalovaný i svědci v opakovaném procesu dávali vinu za vraždu ze srpna 1997 Shukriho staršímu bratrovi Seidimu, který byl v roce 2010 za doposud nevyjasněných okolností zastřelen. Seidi Hoti údajně člena znepřáteleného rodu v Praze zavraždil a rozhodl, že trest si za čin odpyká Shukri, protože byl prý zodpovědný za vyvolání sporu dvou klanů.
„Jeho slovo bylo zákon,“ řekl soudu syn nejstaršího z bratrů Hotiů, který v roce 1999 vyšetřovatelům ve Švýcarsku řekl, že vrahem byl jeho strýc. K prvotní výpovědi jej prý donutil otec, který byl v té době hlavou rodiny. Na poznámku soudce Petra Nováka, že logika takového jednání mu uniká, odpověděl svědek, že předseda senátu nechápe mentalitu jeho rodiny.
„Pro mě vůbec není lehké, abych dnes vypověděl, že můj tatínek spáchal vraždu a je to zločinec, ale realita je taková,“ prohlásil.
Účelové odpovědi a zmanipulovaní svědci
Státní zástupkyně Ladislava Čarvaš označila výpovědi svědků za účelové a uvedla, že o vině Shukriho svědčí „ucelený řetězec nepřímých důkazů“ a také srovnání otisků prstů, které bylo možné provést až po vydání obžalovaného do Česka. „Dovoluji si upozornit na to, že byl získán další důkaz ve formě ztotožnění daktyloskopické stopy z tlumiče samopalu s daktyloskopickou stopou pana obžalovaného,“ řekla Čarvaš.
Soudní senát dal obžalobě za pravdu a Novák při odůvodnění verdiktu řekl, že svědci byli zmanipulovaní. „Považujeme za naprosto neuvěřitelné, jak si svědci po dvaceti letech vzpomínali na konkrétní datum v srpnu 1997, zatímco svědkyně Libuše Linke si téměř nevzpomínala na to, co se stalo včera,“ uvedl Novák s odkazem na slova ženy, jejíž švagr je bratrem odsouzeného. Linke sice u soudu nepopřela svou původní výpověď z roku 1998, prohlásila však, že její slova se netýkala Shukriho Hotiho, nýbrž Seidiho.
Městský soud je nicméně toho názoru, že 28. srpna 1997 střílel ze samopalu na příslušníka konkurenčního klanu Xaja s dalšími dvěma neznámými komplici Shukri Hoti. Zavražděného zasáhlo celkem 14 střel do hlavy hrudníku a břicha. Vražda byla podle obžaloby součástí rozsáhlé krevní msty mezi dvěma rody, která vyvolávala násilí i v dalších evropských zemích. Oba rody se koncem 90. let smířily při ceremoniálu, kterého se účastnilo 500 lidí.
Ke zmírnění trestu nebyl důvod
Shukri Hoti byl k 12 letům vězení odsouzen už v roce 2006. Řízení proti němu bylo vedeno jako proti uprchlému, dopaden byl až v roce 2015 v Albánii. V takovém případě má odsouzený nárok na nové hlavní líčení, pokud o to ve stanovené lhůtě po doručení rozsudku požádá. To sice Hoti nejprve neudělal, soud se ale dopustil chyby, když odsuzující rozsudek zapomněl poslat i jeho obhájci. Nejvyšší soud loni v květnu rozhodl, že lhůta tím pádem vůbec nezačala běžet a hlavní líčení se tak muselo opakovat.
Podle Nováka od původního rozhodnutí nenastaly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly zmírnění trestu. Soud zároveň nařídil Hotiho na dobu neurčitou vyhostit z ČR. Jeho obhájce Pavel Rameš se ihned odvolal jak proti rozhodnutí o vině, tak proti výměru trestu.
