Ivana Turková z Kriminalistického ústavu ukazuje padělky Kristiana Kodeta a Jana Zrzavého.

Ivana Turková z Kriminalistického ústavu ukazuje padělky Kristiana Kodeta a Jana Zrzavého. | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Kriminalistický ústav v Praze ukáže, co všechno umí jeho laboratoře

  • 4
Kriminalistický ústav v pražské Bartolomějské ulici slaví letos padesát pět let své existence. Za tu dobu se tu vystřídalo třináct ředitelů a zkoumání stop zločinů se posunul o míle dál. V úterý otevře ústav pro veřejnost výstavu, v jejímž rámci představí běžné i "sci-fi" laboratorní analýzy.

Drželi tu v rukou pistoli Glock, kterou v roce 2005 střílel lidi "lesní vrah" Viktor Kalivoda. Zkoumali čalounický provaz, jímž o dvacet let dříve zabíjel ženy spartakiádní vrah.

Výstava padělků slavných obrazů

Kriminalistický ústav na výstavě ukáže i padělané obrazy z dosud největšího případu v ČR, jehož pachatelé byli pravomocně odsouzeni. Půjde o patnáct z více než stovky falzifikátů, které podvodníci vydávali za díla Jana Zrzavého a dalších umělců. Obrazy po soudu propadly státu a Kriminalistický ústav je chtěl do svých sbírek pro studijní účely. Dostal ale jen čtyři desítky děl, protože zbytek chtěli majitelé, kteří je od pachatelů koupili, zpátky. Podle odborníků tak hrozí, že se mohou znovu dostat na trh.

Důkazy, které na podobných zbraních nacházejí vědci v Kriminalistickém ústavu, poslaly za mříže tolik pachatelů, že už je přestali počítat. Důležité je, že ochránili životy lidí, které nebezpeční delikventi mohli ještě zabít, kdyby je policie nechytila.

Kriminalistický ústav v Bartolomějské ulici vypadá stroze. Málokdo by hádal, že se tu v laboratořích a kancelářích řeší záhady a že místní vědci v bílých pláštích umějí vytipovat z jediného zrnka písku místa, odkud by mohlo pocházet.

Platí tu jedna kriminalistická poučka. "Neexistuje zločin beze stop, policista jen musí mít štěstí a najít je," říká Radek Galaš, vedoucí správy sbírek Muzea Policie.

Metody uvidí zájemci na výstavě

Právě v policejním muzeu v ulici Ke Karlovu ústav připravuje výstavu ke svému výročí. Lidé tu uvidí ukázky metod a moderních analýz, které nyní kriminalisté používají. Výstava se pro veřejnost otevře v úterý a skončí v červnu roku příštího roku.

Objeví se tu například falza obrazů Jana Zrzavého a Kristiana Kodeta, která byla součástí největší padělatelské aféry v historii české kriminalistiky (více čtěte zde). Tým ústavu zkoumal mikrostopy a pomocí několika laboratorních a dalších technik prokázal, že jde o kopie.

"Celkem tu představíme 140 odvětví zkoumání, sdružíme je do jednotlivých oblastí, které se představí ve čtyřiadvaceti vitrínách," řekl náměstek ústavu Marek Kotrlý. Návštěvníci se tu dozví více o balistice, jak lze zjistit příčiny požárů či co prozradí biologické stopy. Kotrlý připomíná třeba loňský požár letadla v ruzyňském hangáru F, kde oheň napáchal čtvrtmiliardovou škodu (podrobnosti najdete zde).

Mnoho metod českých kriminalistů vzdáleně připomíná detektivní seriály. Na odhalení krevních skvrn používají luminiscenční světlo. Jen na základě parametrů lebky dokáží vymodelovat podobu tváře.

"Za určitých podmínek seberou otisky prstů i z látky nebo z pistole, která ležela ve vodě," popisuje Galaš. "Jen nemáme výsledky rozborů za pár minut, jako mívají obvykle v seriálech. Práce na skutečných případech trvá hodiny, dny i týdny," říká Kotrlý.

Nyní do Kriminalistického ústavu nosí vyšetřovatelé stále častěji i důkazy z korupčních afér a jiných kauz. Zdejší znalci například prokázali, že nahrávka, s jejíž pomocí chtěl Jaroslav Škárka dokázat Vítovi Bártovi z Věcí veřejných úplatkářství, vznikla v jiné době, než Škárka u soudu tvrdil.