Ačkoliv byl kubismus spíše několikaletým experimentem a do podoby domů se příliš neprosadil, v české metropoli jich můžeme obdivovat několik.
Stačí se podívat za Prašnou bránu či se projet po Rašínově nábřeží a uhnout jen kousek dál do Podskalí. U Vltavy, přímo pod vyšehradským ostrohem, jsou dvě kubistické vily, jež letos slaví 100 let od svého vzniku.
Postavili je v roce 1913 dle návrhu architekta Josefa Chochola. Zářivě bílé průčelí tvořené krystalickými tvary a stylově vyřešenou zahradou nemůže pozorný chodec v Libušině ulici na Výtoni snad přehlédnout. Zde stojí možná nejmalebnější ukázka architektonického kubismu - dvoupatrová vilka s mnoha výraznými okny.
Kubistické stavbyVyšehrad Kovařovicova vila, Libušina 3 trojdům, Rašínovo nábřeží 6–10 Hodkův dům, Neklanova 30 dům Jana Bayera, Neklanova 2 dílny Jedličkova ústavu Nové Město kandelábr, Jungmannovo náměstí dům Diamant, Lazarská Všeobecný penzijní ústav Další části města domy Tychonova 4–6, Hradčany domy v Bílkově ulici, Josefov dům Polská 56, Vinohrady dům Husitská 32, Žižkov Ďáblický hřbitov Libeňský most studentská kolej Kolonka, Letná Schirhallova vila, Radotín Gočárovy domky v trojské zoo |
Jen asi o čtvrt kilometru dál směrem do Podolí je pak druhý Chocholův skvost, trojdům s působivou prolamovanou fasádou.
Dům v Celetné je nejpopulárnější
V nedaleké Neklanově ulici stojí další Chocholova stavba. Tentokrát rohový činžovní dům z roku 1914, považovaný za jeho nejkrásnější dílo. Zaujme zejména netradičním tvarem oken a nápadně ostrým nárožím, do něhož autor vložil lodžie. Takový dům nespatříte v celé Praze ani nikde jinde na světě.
Když se mluví o kubismu jako architektonickém slohu, nesmí pak ve výčtu chybět Dům U Černé Matky Boží v Celetné ulici.
Ani tato stavba z roku 1912 od Josefa Gočára nemá ve světě obdoby. Když vznikala, šlo o velmi sledovaný projekt. Aby také ne, když se stavělo v samém srdci historické Prahy na místě dvou barokních domů.
"Tento projekt se stal důkazem, že kubismu to v sousedství pražského baroka a dalších historických stylů skutečně sluší," řekl historik architektury Zdeněk Lukeš.
A dle zájmu turistů lze soudit, že tomu tak opravdu je. Dům s černou madonou umístěnou v nice nároží nevzbuzuje pozornost jen svým zevnějškem, ale i interiérem. "Populární byla kavárna Grand café Orient, kterou Gočár zařídil kubistickým nábytkem, lustry, tapetami, ba dokonce i věšáky na kabáty," řekl Lukeš.
Ještě nedávno bylo v horních patrech Muzeum českého kubismu, jež nabízelo rozsahem nevelkou, ale svým pojetím a kvalitou vystavených děl mimořádnou expozici. Ta se na konci minulého roku přestěhovala do Veletržního paláce. Nicméně Uměleckoprůmyslové museum (UPM) zde chce ještě před prázdninami zpřístupnit své sbírky z doby kubismu.
Kubismus v architektuře oslovil jen pár umělců
"Máme zásadní sbírky užitého umění a nábytku. Velká studijní expozice nábytku v zámku v Kamenici nad Lipou by měla přejít do Prahy," řekl vedoucí oddělení prezentace sbírek UPM Dušan Seidl.
Vraťme se ale zpět k dalším stavbám v ulicích Prahy. Sám Gočár ještě navrhl dva domy v Tychonově ulici na Hradčanech. Zajímavé jsou i takzvané učitelské domy v Bílkově ulici od Otakara Novotného či dům Diamant na rohu Lazarské a Spálené ulice. Zbývajících pár budov již kubismus ukazují spíše jen v detailech než v celkovém výrazu.
Za zmínku však ještě stojí třeba Libeňský most z roku 1928, u něhož zaujmou hlavně zvláštně tvarované pilíře, a kandelábr z umělého kamene zastrčený v rohu Jungmannova náměstí od Emila Králíčka.
Kubismus ve své době oslovil jen pár architektů a jen na pár let kolem roku 1913. Proto jsou výše zmíněné stavby tak unikátní.
"Nová vlna zájmu o poněkud nepraktický a bizarní styl přišla až v šedesátých letech a pak znovu po sametové revoluci. Dnes dokonce inspiruje současné designéry a architekty, jak se můžeme přesvědčit v Karlíně, kde byl nedávno dokončen dům inspirovaný kubismem, a to od mladých Švýcarů ze studia EM2N," dodal architekt Lukeš.
