Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praha je díky kubistickým domům unikát, vily na nábřeží oslaví stovku

  20:27aktualizováno  20:27
Praha se jako jedno z mála světových měst může pochlubit hned několika kubistickými stavbami. Dvě vily pod Vyšehradem na Rašínově nábřeží letos oslaví 100 let. Nikde jinde než v Praze a českých zemích kubisté nestavěli v takové míře.

Trojdům od Josefa Chochola stojí na Rašínově nábřeží sto let. Stylově řešené jsou i předzahrádky. | foto:  David Neff, MAFRA

Ačkoliv byl kubismus spíše několikaletým experimentem a do podoby domů se příliš neprosadil, v české metropoli jich můžeme obdivovat několik.

Stačí se podívat za Prašnou bránu či se projet po Rašínově nábřeží a uhnout jen kousek dál do Podskalí. U Vltavy, přímo pod vyšehradským ostrohem, jsou dvě kubistické vily, jež letos slaví 100 let od svého vzniku.

Postavili je v roce 1913 dle návrhu architekta Josefa Chochola. Zářivě bílé průčelí tvořené krystalickými tvary a stylově vyřešenou zahradou nemůže pozorný chodec v Libušině ulici na Výtoni snad přehlédnout. Zde stojí možná nejmalebnější ukázka architektonického kubismu - dvoupatrová vilka s mnoha výraznými okny.

Kubistické stavby

Vyšehrad

Kovařovicova vila, Libušina 3

trojdům, Rašínovo nábřeží 6–10

Hodkův dům, Neklanova 30

dům Jana Bayera, Neklanova 2

dílny Jedličkova ústavu

Nové Město

kandelábr, Jungmannovo náměstí

dům Diamant, Lazarská

Všeobecný penzijní ústav

Další části města

domy Tychonova 4–6, Hradčany

domy v Bílkově ulici, Josefov

dům Polská 56, Vinohrady

dům Husitská 32, Žižkov

Ďáblický hřbitov

Libeňský most

studentská kolej Kolonka, Letná

Schirhallova vila, Radotín

Gočárovy domky v trojské zoo

Jen asi o čtvrt kilometru dál směrem do Podolí je pak druhý Chocholův skvost, trojdům s působivou prolamovanou fasádou.

Dům v Celetné je nejpopulárnější

V nedaleké Neklanově ulici stojí další Chocholova stavba. Tentokrát rohový činžovní dům z roku 1914, považovaný za jeho nejkrásnější dílo. Zaujme zejména netradičním tvarem oken a nápadně ostrým nárožím, do něhož autor vložil lodžie. Takový dům nespatříte v celé Praze ani nikde jinde na světě.

Když se mluví o kubismu jako architektonickém slohu, nesmí pak ve výčtu chybět Dům U Černé Matky Boží v Celetné ulici.

Ani tato stavba z roku 1912 od Josefa Gočára nemá ve světě obdoby. Když vznikala, šlo o velmi sledovaný projekt. Aby také ne, když se stavělo v samém srdci historické Prahy na místě dvou barokních domů.

"Tento projekt se stal důkazem, že kubismu to v sousedství pražského baroka a dalších historických stylů skutečně sluší," řekl historik architektury Zdeněk Lukeš.

A dle zájmu turistů lze soudit, že tomu tak opravdu je. Dům s černou madonou umístěnou v nice nároží nevzbuzuje pozornost jen svým zevnějškem, ale i interiérem. "Populární byla kavárna Grand café Orient, kterou Gočár zařídil kubistickým nábytkem, lustry, tapetami, ba dokonce i věšáky na kabáty," řekl Lukeš.

Ještě nedávno bylo v horních patrech Muzeum českého kubismu, jež nabízelo rozsahem nevelkou, ale svým pojetím a kvalitou vystavených děl mimořádnou expozici. Ta se na konci minulého roku přestěhovala do Veletržního paláce. Nicméně Uměleckoprůmyslové museum (UPM) zde chce ještě před prázdninami zpřístupnit své sbírky z doby kubismu.

Kubismus v architektuře oslovil jen pár umělců

"Máme zásadní sbírky užitého umění a nábytku. Velká studijní expozice nábytku v zámku v Kamenici nad Lipou by měla přejít do Prahy," řekl vedoucí oddělení prezentace sbírek UPM Dušan Seidl.

Fotogalerie

Vraťme se ale zpět k dalším stavbám v ulicích Prahy. Sám Gočár ještě navrhl dva domy v Tychonově ulici na Hradčanech. Zajímavé jsou i takzvané učitelské domy v Bílkově ulici od Otakara Novotného či dům Diamant na rohu Lazarské a Spálené ulice. Zbývajících pár budov již kubismus ukazují spíše jen v detailech než v celkovém výrazu.

Za zmínku však ještě stojí třeba Libeňský most z roku 1928, u něhož zaujmou hlavně zvláštně tvarované pilíře, a kandelábr z umělého kamene zastrčený v rohu Jungmannova náměstí od Emila Králíčka.

Kubismus ve své době oslovil jen pár architektů a jen na pár let kolem roku 1913. Proto jsou výše zmíněné stavby tak unikátní.

"Nová vlna zájmu o poněkud nepraktický a bizarní styl přišla až v šedesátých letech a pak znovu po sametové revoluci. Dnes dokonce inspiruje současné designéry a architekty, jak se můžeme přesvědčit v Karlíně, kde byl nedávno dokončen dům inspirovaný kubismem, a to od mladých Švýcarů ze studia EM2N," dodal architekt Lukeš.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Místo na Karlově mostě, odkud údajně spadl do Vltavy herec Jan Tříska. (25....
Třískův pád do řeky nebyla sebevražda, řekla policie. Hledá svědky

Pražská policie vyloučila, že by Jan Tříska na Karlově mostě spáchal sebevraždu. Mluví o náhodě. Herec spadl do řeky v sobotu, dnes v noci zemřel.  celý článek

Informátor radí lidem s dopravou u zavřeného vestibulu stanice metra B Anděl....
Výměna eskalátorů na devět měsíců uzavřela vstup do metra na Andělu

Pražané se od pondělí musejí obejít bez možnosti vstoupit do stanice metra Anděl stejnojmenným severním vestibulem z Nádražní ulice. Kvůli výměně zastaralých...  celý článek

Nehoda dvou kamionů na Jižní spojce v Praze 10 v ulici V Korytech. (25.9.2017)
Na Jižní spojce se střetly dva kamiony, tvořily se kolony

Dva kamiony se střetly krátce před polednem na Jižní spojce v ulici V Korytech v Praze 10. Při nehodě se jeden z řidičů vážně zranil a zůstal zaklíněný uvnitř...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.