„Žaloba již byla podána,“ potvrzuje starostka obce Panenské Břežany Lucie Fiury. Podle ní ale nelze rozhodnutí evropské justice očekávat v dohledné době. „Budeme rádi, když nějaký rozsudek padne alespoň do konce příštího volebního období,“ připomíná starostka.
Žaloba ale nemá odkladný účinek, Penta má pro investici platný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) a připravuje dokumentaci pro územní řízení, které předchází stavebnímu povolení.
„Územní dokumentaci připravujeme novou, protože od roku 2014, kdy jsme ji měli už téměř hotovou, došlo ke změnám legislativy a také se změnily místní poměry,“ říká ředitel Letiště Vodochody Martin Kačur. „Je na tom mnoho práce, ale rádi bychom územní dokumentaci předložili v polovině tohoto roku,“ dodává Kačur.
Letiště má v budoucnu podle záměru investorů odbavit až 3,5 milionu cestujících ročně, hlavně prostřednictvím nízkonákladových, nepravidelných a soukromých letů. Firma tam chce postupně investovat tři miliardy korun.
Hra o posudek EIA
Vodochodské letiště mělo fungovat už dávno. Investici výrazně zabrzdily právě obce ležící v jeho okolí, jejich přetahovaná s investory trvá 11 let. Lidé se obávají hlavně vysokého hluku z odlétajících a přistávajících letadel, navýšení automobilové dopravy a v té souvislosti prudkého poklesu cen svých nemovitostí.
Ústavní soud letos v lednu odmítl stížnost obcí z iniciativy Stop letišti Vodochody, které požadovaly projednání svých připomínek a námitek českými soudy. Městský soud v Praze i Nejvyšší správní soud totiž obce z jednání vylučovaly. „Proto obcím nyní nezbylo než se o své právo na spravedlivý proces obrátit žalobou k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku,“ uvádí Lucie Fiury.
Podle starosty obce Líbeznice Martina Kupky (ODS) je žaloba směrovaná na Českou republiku. Jejím cílem je dosáhnout toho, aby se české soudy námitkami obcí zabývaly. „Zatímco Penta mohla požádat o přezkum původního rozhodnutí EIA, tak obce nebyly připuštěny k jednání, aby se mohly bránit a mohly rozporovat připomínku Penty a rozporovat ve výsledku rozhodnutí soudů,“ upřesňuje Kupka.
Právě posudek EIA je zásadním dokumentem, o němž úřady a soudy rozhodovaly roky. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nejprve vydalo kladný posudek, kvůli stížnostem obcí ale začalo své stanovisko prověřovat a poté ho zrušilo.
Následovala žaloba letiště. MŽP zároveň znovu začalo své stanovisko prověřovat a dospělo k závěru, že některé nedostatky, které se obcím nelíbily, se při přípravě projektu podařilo odstranit. Soud však mezitím stejně rozhodl ve prospěch letiště. Posudek EIA tudíž zůstává v platnosti a Penta může pokračovat v přípravě projektu.
Podle starostů ještě není spor ani zdaleka prohraný. Nejenže se nyní brání u evropského soudu, ale připravují se i na blížící se projednávání územního rozhodnutí. „EIA je pro nás jen jeden dokument z mnoha. Teprve nyní začne ten skutečný boj, do tohoto procesu bude moci zasáhnout každý dotčený jednotlivec, už to nemusí být jen obce a spolky jako doposud,“ říká Fiury.
Zatím asi nebudeme dobrými sousedy, říká ředitel letiště
„Nemohu odhadovat, jak to dopadne, ale když si vezmeme, jaké byly prognózy a že už mělo nové letiště fungovat, tak už to lze považovat za úspěch. A dokud tady budou žít lidé, kterým to vadí, tak má smysl proti tomu bojovat,“ míní.
Ředitel letiště Kačur přiznává, že zatím se zástupci obcí jednoduše nebudou dobrými sousedy. Věří ale, že v budoucnu najdou společnou řeč. „Momentálně prostor pro dohodu nevidím. Osobně si ale myslím, že se to změní. I obce v Ruzyni už se nyní s tamním letištěm považují za dobré sousedy,“ říká Kačur.
Dodává, že pokud investor uspěje a získá územní rozhodnutí a stavební povolení, mohlo by být nové letiště dokončeno za sedm let. Samotná stavba by podle něho na celém procesu byla tím nejkratším. V rámci dokumentace vlivu na životní prostředí má firma stanoveno přibližně 120 podmínek, které musí splnit. „Myslíme si, že jsou to podmínky splnitelné,“ míní Kačur.
Karty ovšem nyní nejsou jen na straně letiště. Loni Městský soud v Praze zrušil ochranné hlukové pásmo, které předtím kolem stávajícího letiště vyhlásil Úřad pro civilní letectví. Ochranné hlukové pásmo stanovovalo vymezené plochy kolem letiště, na nichž se kvůli ochraně lidského zdraví omezuje například možnost stavět nové domy nebo upravovat již stávající nemovitosti. Pozemky či nemovitosti stojící v tomto pásmu je velmi problematické prodat, a ty tak zásadně ztrácejí na ceně. Podle posudku obcí by ztráty dosáhly až sedmi miliard korun.
Starostové a obyvatelé proto proti stanovení pásma podali žalobu. A byli úspěšní, soud je zrušil. Podle ředitele Kačura se to ale týkalo stávající podoby letiště, pro to rozšířené se bude stanovovat hlukové pásmo až později.
„Nijak nás to neomezuje. Podstatné pro nás je, že soud neřekl, že toto pásmo nelze vyhlásit, ale že úřad udělal v rozhodnutí procesní pochybení, která se dají samozřejmě napravit,“ dodává Martin Kačur.
