Další peníze nastřádali zaměstnanci. Na splacení čtyřmilionových dluhů to však rozhodně nestačí.
Stalo se to už před padesáti lety a Ladislav Luštinec se na ten den pamatuje skoro přesně. Jeho otec, také Ladislav, mu tehdy ukazoval Olivovu léčebnu v Říčanech u Prahy, kde jako sirotek trávil dětství.
Kvůli vzpomínkám a kvůli tomu, že tu jeho otci kdysi pomohli, přijel pětaosmdesátiletý Luštinec do léčebny znovu. Vešel do kanceláře a rovnou položil na stůl tisícovku - jako dar zařízení, které je nyní v takové finanční krizi, že mu hrozí krach.
"Můj tatínek vyrůstal v Olivovně za první světové války, tehdy mu bylo osm nebo deset let, a moc hezky o pobytu tady hovořil," vypravuje. Vzpomínky se mu postupně vybavují, a tak popisuje třeba i obrovský obraz, který před padesáti lety visel na zdi v jídelně.
Jak sám říká, o maléru Olivovny se dozvěděl z médií. "Mám strach, aby to neprodali na nějaký kšeft," vysvětluje, proč doma v Brandýse nad Labem sedl do auta a vyrazil do Říčan. Dokonce se skoro omlouvá, že prý dal jen málo peněz.
"Jsem důchodce, takže nemohu skákat moc vysoko, ale třeba ještě něco seženu."
Za dar mu v Olivovně věnovali alespoň knížku o historii léčebny. Do ní se teď začetl a myslí na to, jak se asi tatínkovi žilo ve vychovatelně, kterou tu původně před sto lety založil Alois Oliva s manželkou.
"Byl to prý ušlechtilý a schopný muž, což dnes člověk moc nevidí," dodává Ladislav Luštinec.
Až později se z Olivovy vychovatelny stala léčebna respiračních onemocnění a obezity. Smysl však zůstal téměř beze zbytku zachovaný - s pomocí Olivovy nadace kromě jiných pomáhají dětem ze sociálně slabých rodin.
Zařízení se dostalo do čtyřmilionových dluhů a má dva měsíce na to, než je doženou, a léčebna půjde do insolvence. Podle současné ředitelky Dariny Rössl, která je ve funkci teprve pár měsíců, za to může její předchůdkyně Zdeňka Procházková, ta to ale odmítá.
Je však otázka, zda se má o tento problém Olivovny starat její nadace, nebo pětaosmdesátiletý pán a zaměstnanci, kteří do kasičky u recepce nastřádali několik stokorun.
"My jako nadace nemůžeme dát léčebně peníze na dluhy. Peníze, které jsme měli, jsme jim půjčili. Nyní už další volné finanční prostředky nemáme," řekla ředitelka Olivovy nadace Petra Odstrčilová.
A majetek v hodnotě asi padesáti milionů prý nemohou rozprodat, aby v budoucnu nepřišli o zdroj příjmů. V Praze mají hotel Alexander a v Janských Lázních hotel Astoria. Jejich pronájem jim každý měsíc vynáší celkem asi 120 tisíc korun.
Vztah mezi léčebnou a nadací, kterou manželé Olivovi založili právě a jen kvůli tomu, aby zařízení pomáhala, je už léta napjatý. Zámeček, kde se děti léčí, si nadace pronajímá od magistrátu za symbolickou korunu a areál přepronajímá dál Olivovně.
V minulosti však nadace chtěla od léčebny zhruba milion za rok. "Nájem byl vždy vysoký tak, jak vysoké byly náklady, které jsme vynaložili na nejrůznější opravy budovy. Už dva roky jim účtujeme korunu, tedy stejně jako magistrát nám," vysvětluje Odstrčilová.
Musí mít hodně dětí, aby přežili i v budoucnu
Tím se Olivovna dostala po pasti - musí totiž údržbu rozsáhlého areálu a opravy zastaralé budovy se špatnými rozvody stoupaček platit sama. "A to s náklady na tři údržbáře i materiál vychází ročně zhruba na milion korun," dodává Rössl.
Podle šéfa správní rady Olivovny Tomáše Firsta existuje jen jediná cesta, jak zachránit léčebnu a zabránit tomu, aby se potíže v budoucnu opakovaly. "Musí mít hodně dětí, to znamená příjmy od pojišťoven," uvedl ve čtvrtek.
O to se nová ředitelka už snaží, ale potřebuje čas, aby napravila pověst Olivovny. Třeba změnila program pro obézní děti, aby rychleji hubly, a chce tu založit druhý stacionář, který poslouží jako mateřská škola pro rodiny z Říčan. Vše by mohlo posunout páteční jednání vedení nadace a léčebny s pražským magistrátem.
Ještě zpět k Ladislavovi Luštincovi. Obraz, o kterém hovořil, dnes visí v Kutné Hoře. "Jsem už starý paprika, ale než zaklepu bačkorama, strašně rád bych se na něj jel podívat," řekl.
