Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidice letos připomenou dvě výročí, u památníku otevřou i ukázkový dům

  9:30aktualizováno  17:16
Připomínek tragédie, kdy byla obec srovnaná se zemí a její obyvatelstvo povražděno, bude v letošním roce hned několik. V červnu například uplyne sedmdesát let od položení základního kamene k novým Lidicím v roce 1947. Novinkou bude ukázkový dům nových Lidic včetně detailního interiéru.

Na adresu Lidic přivedl nacisty, hledající strůjce útoku na Heydricha, náhodou zadržený milenecký dopis: "Drahá Aničko! Promiň,že ti píši tak pozdě... Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv. Na shledanou tento týden a pak se už neuvidíme. Milan." Pisatel Václav Říha byl ženatý a chtěl ukončit své zálety vzbuzením dojmu, že musí věnovat všechen čas odboji. | foto: Post Bellum

„Před námi se objevila hořící vesnice. Nejdříve jsme si mysleli, že tam vybouchl nějaký důl... a ony to byly Lidice už srovnávané se zemí. Viděli jsme tam pole mrtvol. Odvedli nás na jednu zahradu, kde byla spousta ožralých esesáků, a pak nám velitel terezínského ghetta nařídil kopat hrob,“ vyprávěl svědek nacistického řádění v roce 1942 ve středočeských Lidicích Viktor Laš, který byl jako židovský „otrok“ z ghetta v Terezíně poslán do právě zničených Lidic „uklízet“. Tehdy mu bylo 18 let. Jeho svědectví je uchováno v největším multimediálním archivu svědectví pamětníků holokaustu USC Shoah Foundation Institute v USA.

Fotogalerie

Tři čtvrtě století uplyne 9. června od chvíle, kdy navečer Lidice u Kladna obklíčily nacistické jednotky SS a německé policie a hned po půlnoci začal jako odveta za zabití říšského protektora Reinharda Heydricha vyhlazovací proces této středočeské obce. Nacisté zastřelili všechny lidické muže, ženy odvlekli do koncentračních táborů, děti poslali na zplynování či na převýchovu do třetí říše a zástavbu obce srovnali se zemí.

„Museli jsme všechny ty mrtvé lidi vysvléct. Zřejmě jim bylo řečeno, že je někam povezou, protože každý měl s sebou nějaké jídlo. Velitel řekl, že si ho můžeme sníst, už jsme více než 24 hodin nejedli. Nemohli jsme ale pozřít sousto od takto tragicky zahynulých lidí,“ říká na nahrávce Laš a s pláčem pokračuje: „Každého z těch mrtvých jsem měl v ruce a podával je do jámy. Byli to patnáctiletí kluci, mladší než já. Kromě toho, že měli díry po kulkách v hlavě a v srdci, tam byli lidé s utrhanými prsty, vytrženým jazykem, ulomenou rukou v lokti.“

Prezident s klíčem od Lidic

Velká vzpomínková akce se odehraje 10. června v pietním území Lidic a v předvečer se tu uskuteční venkovní koncert. Vystoupí Ústřední hudba Armády ČR. „Česká mincovna k 75. výročí lidické a ležácké tragédie vydá pamětní medaile,“ uvedl bývalý ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl, za něhož zatím stát nejmenoval náhradu.

Vzpomínky v muzeu

Ze starých Lidic zbyly jen střípky, ale také dveře kostela nebo stará hasičská stříkačka, které jsou k vidění v lidickém muzeu. „Dveře z kostela sv. Martina se zachovaly šťastnou náhodou. Když Němci z Lidic odváželi všechen hodnotný majetek, naházeli na žebřiňáky i drobné zvířectvo, a aby jim zvířata neutíkala, využili jako zábranu právě kostelní dveře. Zvířata pak odvezli do statku v sousedním Buštěhradu. Místní lidé ty dveře poznali a během války je ve Vrapicích uschovali,“ vypráví starostka Lidic Veronika Kellerová. Hasičskou stříkačku zase Lidičtí zapůjčili do sousední obce Dolany, v červnu roku 1942 tudíž v Lidicích nebyla.

Připomínka tragédie, na kterou by se nemělo nikdy zapomenout, není jediné výročí, které pietní místo i novou obec postavenou po druhé světové válce v letošním roce čeká. 15. června to bude sedmdesát let od položení základního kamene k novým Lidicím v roce 1947. Na květen obec chystá velkou slávu. „Jako výraz poděkování státu za vybudování obce Lidice jsme pozvali prezidenta Miloše Zemana. 27. května mu předáme symbolický klíč od Lidic,“ plánuje starostka obce Veronika Kellerová.

Pozváni jsou velvyslanci Velké Británie a Spojených států, kde po válce vznikla velká peněžní sbírka na nové Lidice. „Nechtěli jsme opomenout ani velvyslanectví Ruské federace, protože její vojáci osvobodili jak naši zemi, tak lidické ženy v koncentračním táboře Ravensbrück. První poválečná stavba na katastru Lidic byl pomníček – hrubě otesaný dřevěný kříž s trnovou korunou. Právě ten postavili ruští vojáci. Ruský velvyslanec dostane symbolickou lidickou růži,“ představila oficiální část oslav starostka.

Mnoho žen v zahraničí nosí jméno Lidice, v Brazílii jsou dvě obce se jménem Lidice, stejně tak i velká čtvrť v Mexico City. V programu lidických oslav se tak představí jak brazilská, tak mexická kultura. Vystoupí i děti z lidické mateřské školy, pěvecký sbor z Buštěhradu spolu s operní pěvkyní Martou Hanfovou, jejíž dědeček je lidické dítě. Z Británie přijede dudák. Program uzavře exhibice sboru Armády ČR.

Na návštěvu k lidickým ženám

Už 29. března při zahájení turistické sezony se v Lidicích otevře zrekonstruovaný původní typizovaný rodinný domek v sousedství galerie. „Bude tu stálá expozice o výstavbě nových Lidic po válce včetně interiérů, tak jak vypadaly v padesátých a šedesátých letech minulého století, kdy se předávaly lidickým ženám,“ popisuje Červencl.

Pracovníci památníku proto už po obci sháněli originální nábytek a vybavení. „V Lidicích jsou čtyři typy domů, v každém byla vybavená kuchyně, obývák a ložnice. My jsme třeba darovali do expozice ušák. Hledali se vypínače, rolety, osvětlení,“ podotkla starostka, jejíž babička byla jednou z přeživších žen.

Ještě dnes musí obyvatelé Lidic při každé větší stavební změně svého domku žádat o svolení památkáře. Regulativní plán sice byl aktualizován, základní pravidla však zůstala. U fasád je na výběr jen z omezené škály odstínů. Jak mají vypadat ploty či garáže, je přesně určeno. Na střechách nesmějí být ani solární panely.

Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. V nových Lidicích stát postavil 150 domů, v návrhu byl i kostel, škola, školka, dům horníků, ale na to už nezbyly peníze. Ne všechny lidické ženy se sem vrátily. Původně v 50. letech přeživší dostaly domy k nájmu, až později jim stát převedl i vlastnické právo. „Moje babička třeba ještě po válce splácela hypotéku po rodičích, přestože dům nacisté dávno srovnali se zemí. Až později Lidickým dluhy na neexistující domy odpustili,“ poznamenala Veronika Kellerová. Lidické domy byly na svou dobu nadstandardní, měly ústřední topení, jeden typ byl bezbariérový, v koupelnách bojlery, obec měla kanalizaci i čističku. Proto se lidické ženy často setkávaly se závistí.

Podle starostky je o bydlení v Lidicích stále zájem a domky se prodávají dobře. Stará obec měla 503 obyvatel v době tragédie, dnes v Lidicích bydlí 543 lidí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muž odvázal lodě na Vltavě
Mladík vyplul s kradeným člunem na Vltavu, skončil v Bohnicích

Čtyřiadvacetiletý muž ve středu odcizil čtyřmetrový člun u Mánesova mostu a vyplul s ním na Vltavu, zapomněl si však pádla. Policisté za ním vypluli a dostali...  celý článek

Slackline, Staroměstské náměstí, provazochodec, lajna, provaz, akrobat
Provazochodci se po laně procházeli nad Staromákem

Mezi kostelem Matky Boží před Týnem a věží Staroměstské radnice se na natažených pružících lanech ve výšce padesáti metrů procházeli světový rekordman, ale i...  celý článek

Už počátky archeologického výzkumu v Jablonném přináší první nálezy.
Zem pod Jablonným vydává poklady, archeologové našli středověké potrubí

Tajná očekávání archeologů se v Jablonném začínají zhmotňovat. Hned první den výzkumu náměstí odkryl středověký rozvod. Do města vedl pitnou vodu.   celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.