Škrétův obraz Smrt (kněžny) Drahomíry se prodal za vyvolávací cenu 5,5 milionu korun.

Škrétův obraz Smrt (kněžny) Drahomíry se prodal za vyvolávací cenu 5,5 milionu korun. | foto: Archiv iDNES.cz

Lobkowicz prodal další tři obrazy z mělnického zámku, za téměř 13 milionů

  • 30
Čtyři vzácné obrazy nabídl do aukce Jiří Lobkowicz ze své mělnické sbírky. Tři z nich se vydražily za téměř 13 milionů korun, noví majitelé je koupili za vyvolávací cenu. Čtvrtý obraz kupce nenašel.

Dvě díla s nejvyšší vyvolávací cenou vydražil člověk, který už v minulosti obrazy z Lobkowiczovy mělnické sbírky koupil. Jeho jméno však ředitel aukční síně Jan Rybář neprozradil. "To by byla sebevražda. Už nikdy by nic nekoupil," řekl. "Je to velký mecenáš umění a další spolupráce by neměla být problém," dodal.

Jan Rybář tak naráží na skutečnost, že ačkoliv soukromý sběratel získá do svého vlastnictví kulturní památku, jakou obrazy z mělnického zámku jsou, zapůjčení děl na výstavy ze zákona povinné není.

"Smrt (kněžny) Drahomíry je významné dílo a bylo by velice milé, kdyby ji nový vlastník zapůjčil na velkou výstavu nazvanou Karel Škréta (1610-1674) - umělec - doba - dílo, která bude otevřena 26. listopadu ve Valdštejnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu," řekl ředitel Sbírky starého umění Národní galerie v Praze Vít Vlnas.

DRAŽENÉ OBRAZY

Smrt (kněžny) Drahomíry
Karel Škréta (5,5 milionu korun)
Milosrdný samaritán
zřejmě Paolo Pagani (6 milionů korun)
Hlava apoštola
Petr Brandl (1,4 milionu korun)
Archimédova smrt
L. G. Battista (2,5 milionu korun, neprodal se)

Pozn.: Obrazy se prodaly za vyvolávací cenu.

Obraz Karla Škréty z roku 1641 byl perlou mezi výtvarnými skvosty mělnického zámku. Je součástí vzácného torza cyklu O svatém Václavovi. "Dochovanou část svatováclavského cyklu tvoří z původních 32 obrazů zbylých osm. Sedm z nich namaloval Karel Škréta," vysvětlil Vlnas.

Na umění nejsou peníze

Ačkoliv jde o dílo velice významné a stát měl přednostní právo na jeho koupi, tuto možnost nevyužil. Ještě před začátkem aukce tak bylo jasné, že díla buď přijdou do rukou soukromých sběratelů, nebo zůstanou Jiřímu Lobkowiczovi.

"Národní galerie měla zájem zejména o obraz Karla Škréty, který je velice důležitý. Ministerstvo ale na jejich koupi neuvolnilo peníze. Když se však koupí umělecké dílo, stát tím bohatne, je to trvalá hodnota. Současný přístup považuji za krátkozrakost, stát by se neměl zbavovat možnosti tyto kusy vlastnit," poznamenal ředitel galerie Milan Knížák.

"Bylo vybráno několik obrazů, o které byl ze strany státu zájem, poté byl výběr zúžen pouze na některé malíře a nakonec se stát u těchto maleb zcela vzdal svého předkupního práva, kterým ze zákona disponuje," vysvětlil postup Rybář.

Stát se vzdal tohoto práva při koupi obrazů rodiny Lobkowiczů již podruhé. Loni v listopadu se dražilo pět děl, která připadla do rukou soukromých vlastníků. Ve druhém kole dražby, které proběhlo letos v březnu, však svého práva využil.

Ministerstvo kultury přijalo nabídku téže aukční síně a za 4,5 milionu korun koupilo pro Národní galerii v Praze obraz Zlický kníže Radslav se pokořuje sv. Václavu. "Padla dostatečně vysoká nabídka, která uspokojila původního majitele a byla průchozí," upřesnil Rybář. I tento obraz je součástí svatováclavského cyklu.

Proč Lobkowicz obrazy prodává?

Důvody rozprodávání uměleckých děl nechtěl Jiří Lobkowicz komentovat ani nyní, ani v minulosti. Podle slov jeho asistentky Edity Neudenové nechce Lobkowicz k prodeji podávat žádné informace.

"Dle mého pocitu stojí pan Lobkowicz před velkým dilematem. Cítím, že je pro něj prodej velmi těžký. Není jednoduché obhospodařovat majetek předků. A není možné mít všechno. Je potřeba něco obětovat. My jsme žádali celkem o deset obrazů, k dispozici jsme na aukci dostali čtyři," říká Rybář.

Důvody prodeje prý mohou být velice prozaické. "Zámek je národní kulturní památka a péče o něj je dozajista velice nákladná," myslí si Rybář.