Na svátek připomínající perzekuci studentů v roce 1939 a revoluční události z roku 1989 byly v Praze ohlášeny více než dvě desítky shromáždění. Nejžádanější místo na Albertově si v květnu zabrala Univerzita Karlova.
Zakázaný průvod měl odpoledne vyjít z Hradčanského náměstí, projít Nerudovou ulicí na Malostranské náměstí, pokračovat přes Mánesův most a náměstí Jana Palacha a Staroměstské náměstí na Můstek.
Na Klárově by se ale podle úřadu dostal pochod do kolize s ohlášeným shromážděním „Demokracie nevítězí“ a na náměstí Jana Palacha s akcí Hrozba islamizace ČR pořádanou Domovem a Blokem proti islamizaci. Proto po neúspěšném jednání o změně trasy pochod zakázal.
„Svolavatel změnil trasu pouze formálně a trasa jím zamýšleného pouličního průvodu nadále fakticky vede místy dříve oznámených statických shromáždění na Klárově a na náměstí Jana Palacha,“ uvedl magistrát.
Podle úřadu je skutečným účelem zamýšleného shromáždění „s největší pravděpodobností konání konfrontačního turné po třech statických shromážděních jeho názorových odpůrců, ve věcech migrace ideově blízkých názorům prezidenta republiky“.
Boj o Albertov
Proti zákazu se může svolavatel průvodu, aktivista Jan Cemper, odvolat do 15 dnů k Městskému soudu v Praze. „Dávali jsme si velký pozor, abychom se nekřížili. Budeme se i odvolávat k soudu. Nahlásíme i jinou trasu, kdyby soud nestihl rozhodnout,“ řekl Cemper.
Už půl roku předem soupeřili různí pořadatelé o Albertov. Podle magistrátních pravidel je možné shromáždění oznámit šest měsíců předem, při shodě místa má nárok první doručené. Nejrychleji oznámení podala Univerzita Karlova (více zde).
Albertov býval tradičním místem, kde si vysokoškolští studenti historické události připomínali. Loni se to změnilo, protože kvůli shromáždění Bloku proti islámu za účasti prezidenta Miloše Zemana studenti na toto místo nesměli.
