Mohlo by se zdát, že tlustá příručka plná obrázků je jen další snůškou moudrých slov z dílny magistrátních úředníků.
Díky této knize by se podle jejích tvůrců - architetů z IPR, mohlo začít proměňovat třeba i jedno z nejdůležitějších a zároveň nejméně přívětivých prostranství v metropoli - prostor mezi Národním muzeem, Federálním shromážděním a Operou.
„Kvůli magistrále je to zcela odřízlý ostrov. Na základě pravidel manuálu jsme vytvořili zadání pro Technickou správu komunikací, aby se tento prostor dopravně zklidnil. Průtah aut mezi Muzeem a Federálním shromážděním by tam vůbec nemusel být. Místo by se mělo scelit a vzniklo by tam příjemné prostranství. Říkáme tomu muzejní oáza,“ vysvětluje spoluautor dokumentu, architekt Marek Kundrata.
Oblast kolem Muzea podle něj není jediným místem, kde už se začínají aplikovat principy, které tento návod na tvorbu městských prostorů zavádí. Příručkou se budou řídit třeba i některé části již započaté rekonstrukce Karlova náměstí.
„V místech hlavní křižovatky Resslovy ulice s Karlovým náměstím například vznikne povrchové přecházení, aby lidé nemuseli chodit podchodem nebo si zacházet. S tím souvisí i odstraňování některých zábradlí,“ popisuje Kundrata.
Manuál se na náměstí podepíše i formou sdružování sloupů osvětlení a trakčního vedení - aby sloupů ubylo. Stát budou mimo chodník, aby nezabíraly místo chodcům.
Nová pravidla budou znát i na budoucí podobě Malostranského náměstí, na jehož proměnu vypsalo město nedávno ideovou soutěž. Architekti by totiž ve svých návrzích měli manuál zohlednit.
Nová příručka, která se inspirovala v metropolích, jako je New York, Londýn nebo Curych, ukazuje, jak by měl veřejný prostor a jeho části vypadat. „Neřeší, jestli má být sloupek hranatý, nebo kulatý, ale jestli má na daném místě vůbec stát. Hovoří tedy spíše o principech, ne o designu,“ líčí architekt. Vznik katalogu s konkrétními druhy mobiliáře by měl podle něj být dalším krokem města.
Co vadí či chybí ve veřejném prostoru?Pošlete nám nejpalčivější či nejkurióznější příklady (bariéry, mobiliář, materiály, dopravní prvky...). Pište a fotografie posílejte na radka.rimanova@mfdnes.cz. |
„Má to být kniha produktů, ze které by si třeba městské části vybíraly, co potřebují. Newyorský manuál jde do takových podrobností, že uvádí třeba pět typů lamp, ze kterých město volí,“ líčí Kundrata. Podle něj by takový katalog mohla Praha mít zhruba do tří let.
Nový manuál ovlivní i průběh oprav městských prostranství.
„Spousta rekonstrukcí se teď dělá po částech - opraví se chodník, za půl roku vozovka, pak tramvajová trať. A ulice je pak během pár let hned několikrát rozkopaná, jako třeba Ortenovo náměstí,“ poukazuje Kundrata. Manuál proto navrhuje vznik koordinátora projektu, který se postará o to, aby se potřebné práce provedly najednou.
Dokument je od svého schválení závazný pro městské organizace. Na magistrátu nyní určí osobu, která bude na jeho dodržování dohlížet.
Městské části se dokumentem zatím budou řídit dobrovolně. Příručka je také on-line k dispozici na stránkách města, kde ji může kdokoli komentovat. Zhruba za rok chtějí autoři manuál aktualizovat na základě reakcí veřejnosti. Během dvou let už by měly být konkrétní změny ve městě vidět.
Současný stav a návrh na zlepšení podle IPR:
Procházaka s výhledem, Vršovice: Lávky ve městě tvoří zbytečné bariéry. Jsou těžko udržovatelné. Navíc by je neměly „zdobit“ reklamy.
Návod na Prahu: nadchod
Řešení podle IPR: Město by mělo být příjemné pro pěší pohyb - nemělo by tedy být navrhováno s bariérami, jako jsou podchody a lávky.
Tyto nákladné projekty, které jsou také extrémně náročné na údržbu a často nebezpečné, by tak měly být co možná nejvíce nahrazovány povrchovými přechody. U lávek by případně měl být kladen důraz na estetické řešení.
Zelený nevkus: Špinavé, polepené, nevkusné, přeplněné. Tak by to podle manuálu být nemělo.
Návod na Prahu: odpadkový koš
Řešení podle IPR: Odpadkové koše by měly vypadat kultivovaně a být uměřeně barevné. Manuál navrhuje sjednocení prvků mobiliáře do jedné barvy. Koše jsou často nevhodně umísťovány tak, že zužují šířku chodníku a nedá se kolem nich projít.
Podle IPR nepatří k označníkům zastávek MHD - tam stojí nejvíce lidí, a když sledují jízdní řád, koš jim navíc zapáchá pod nos. Podzemní kontejnery jsou vhodné především v centrální části města a na významných prostranstvích. V katalogu vybavení veřejných prostranství by měl být navržen jednotný design košů podle typu a množství odpadu. Měla by existovat varianta účelná, ekonomická a exkluzivnější.“
Láká k posezení? Nekvalitní údržba laviček způsobuje to, že na nich nikdo neche sedět. (Palackého náměstí).
Návod na Prahu: lavičky
Řešení podle IPR: Lavičky by měly být uživatelsky vstřícné a vybízet k použití - měly by mít krytá záda, aby se na nich lidé cítili bezpečně, a nabízet příjemný výhled.
Neměla by na ně být umísťována reklama, která místo odpočinku degraduje. Je nutné zvážit, čemu má primárně lavička sloužit, a tomu přizpůsobit design a uspořádání (například protilehlé sezení vybízí k interakci).
Jako na dálnici. Čerpací stanice v centru města by měly být přiměřeně veliké a nenarušovat městský charakter (U Rajské zahrady, Žižkov)
Návod na Prahu: benzinová pumpa
Řešení podle IPR: Čerpací stanice uvnitř města by neměly působit dominantně, měly by mít účelný design a minimální možné rozměry. Optimální variantou je stanice bez přístřešku.
V zahraničí jsou také často pumpy vhodně umísťovány do parteru budov. Městské pumpy by neměly připomínat obdobné dálniční stavby. Velký obchod u stanice může nahradit malý kiosek.
