Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fotbalová legenda Josef Masopust se stal čestným občanem Prahy

  13:17aktualizováno  13:17
Hlavní město má dalšího čestného občana, stal se jím fotbalista Josef Masopust. Přestože se jeden z nejlepších fotbalistů české historie v Praze nenarodil, žije tu již šedesát let. Čestné občanství mu předal primátor Bohuslav Svoboda.

Bývalý fotbalista Josef Masopust | foto:  Michal Sváček, MAFRA

"Strašně si toho vážím a považuji si, že jsem Pražák, protože to byl můj sen už odmalička. Vzhlížel jsem k Praze už za války jako vesnický kluk ze severu Čech, a věděl jsem, že pokud se do ní chci někdy dostat, musím hrát dobře fotbal. Že budu dělat všechno pro to, abych se do Prahy dostal. A žiju zde už 60 let," řekl Josef Masopust.

Josef Masopust

Odhalení sochy Josefa Masopusta v parku na Julisce.

Narodil se 9. února 1931 v obci Střimice. Masopust byl střední záložník a v letech 1950 až 1952 hrál za Vodotechnu Teplice, od roku 1952 do roku 1968 za Duklu Praha a v letech 1968 až 1970 za KVV Molenbeek. V reprezentaci odehrál 63 utkání a dal deset gólů. V roce 1962 se stal nejlepším fotbalistou Evropy a má stříbrnou medaili z MS v roce 1962 a bronzovou z ME v roce 1960.

Čestné občanství předal v pátek Josefu Masopustovi v Brožíkově sále Staroměstské radnice primátor Bohuslav Svoboda.

"Je mi ctí, že mohu i já osobně složit hold skvělému sportovci, který nejen, že dosáhl vynikajících výsledků a stal se vzorem pro několik generací fotbalistů, ale úspěšně reprezentoval město, jehož jméno nosil na dresu," řekl Svoboda.

Držitel Zlatého míče z roku 1962 pro nejlepšího fotbalistu Evropy, hrál šestnáct let za Duklu Praha. Hlavní město již v minulosti Masopusta za úspěšnou sportovní reprezentaci ocenilo, když v roce  2001 dostal stříbrnou medaili.

Udělené ceny nejsou jediným, čím se Masopust zapsal do historie Prahy. Má totiž v Dejvicích u stadionu Dukly Praha také svou sochu (o odhalení sochy čtěte zde).

Mezi vyznamenanými byli v minulosti například první český prezident Václav Havel, zachránce židovských dětí Nicolas Winton, Milada Horáková, ale i Ruska Larisa Bogorazovová, která v roce 1968 protestovala v Moskvě proti okupaci Československa.

Čestnými občany Prahy se kromě Havla stali i prezident Edvard Beneš, kterému bylo za komunismu občanství několikrát odejmuto a zase vráceno. Po roce 1990 bylo odebráno Klementu Gottwaldovi a Gustávu Husákovi.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Budova Středočeského krajského úřadu
Výměnu svých středočeských radních STAN odmítá, jednal by o širší obměně

Jednání o dalším osudu znesvářené středočeské koalice bude pokračovat příští pátek. STAN nadále odmítají jednostranný požadavek ANO, aby vyměnili své dva...  celý článek

Navigace v Blance nefunguje, město ale o signál nestojí. (19.10.2017)
Navigace v Blance nefunguje, město ale o signál nestojí

Řidiči odkázaní na GPS bloudí a zmatkují, když jim navigace v pražských tunelech přestane radit. Řešením mohou být majáky, o které ale magistrát neprojevil...  celý článek

Dopravní nehoda mezi obcemi Nelahozeves a Velvary (3. října 2017).
Muž, který při předjíždění zabil ženu, byl opilý. Hoch zůstává v nemocnici

Řidič, který na začátku října u Nelahozevsi při předjíždění zabil ženu a zranil dvě její děti, řídil opilý. Potvrdily to toxikologické testy. Muž den po nehodě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.