Premiérová linka vedla z Malostranského náměstí vzhůru Nerudovou ulicí kolem Pražského hradu na Pohořelec, kde kvůli velkému převýšení nemohla být zavedena tramvajová doprava. Trasa byla dlouhá 1,6 kilometru, měla devět zastávek a stejně jako elektrické tramvaje ji provozovaly Elektrické podniky královského hlavního města Prahy. V intervalu 15 minut na ní jezdily čtyři autobusy - český Laurin a Klement, italský Fiat, francouzský Aries a německý Gaganeau.
Autobusy občas vůbec nevyjely. Kvůli technice
Aries v Loretánské ulici před domem čp. 107 na nároží Loretánského náměstí
Fiat na Křižovnickém náměstí
Od května 1909 byla trasa linky prodloužena přes Karlův most až na Křižovnické náměstí. Vozy byly velmi poruchové a například počátkem září 1909 se nepodařilo vypravit ani jediný autobus. Kvůli technickým závadám docházelo i k nehodám, které jen náhodou neměly tragické následky. Například 26. května 1908 se přetrhl hnací řetěz autobusu Fiat. Řidič sice autobus zabrzdil, avšak zatímco šel telefonovat do dílen, autobus se samovolně rozjel a narazil do zdi kláštera.
Bývalý autobus Laurin & Klement po přestavbě na montovní vůz pro opravy trolejového vedení
Gaggenau před kasárnami na Pohořelci
Poslední nehoda se stala 17. listopadu 1909. Autobusu Gaggenau při jízdě Nerudovou ulicí dolů praskl jeden hnací řetěz a vůz se nekontrolovaně rozjel. Řidiči Josefu Vaiglovi se podařilo brzděním koly o obrubníky alespoň udržet stálou rychlost a zastavit asi 50 metrů pod Thunovským palácem. Během této jízdy nedošlo k žádné škodě ani zrnění, ale po o této nehodě byl provoz celé linky okamžitě zrušen. Všechny čtyři vozy pak byly přebudovány na jiné účely.
Autobusovou linku nahradila v roce 1910 tramvajová trať z Klárova, přes Chotkovou silnicí až nad Pražský hrad. Autobusy se do ulic hlavního města vrátily až v červnu 1925.
