„Podal jsem žádost o poskytnutí informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Dostal odpověď, kde je uvedeno, že nikdo nedokáže říct, kdo a co (Valentovi) zadával, nejsou pracovní výkazy,“ říká předseda kontrolního výboru Prahy 1 David Bodeček, který na nesrovnalosti upozornil na zasedání zastupitelstva.
Podle právníka Ondřeje Závodského z Nadačního fondu proti korupci je velmi neobvyklé, že radnice nemůže najít k vykonané práci žádné dokumenty.
„Buď je tam tak nebetyčný nepořádek, že se něco nedohledá, o čemž pochybuji, nebo prostě to plnění neexistovalo. Za předpokladu, že se platí něco, aniž by to korespondovalo s plněním, tak v takovém případě se zcela nepochybně jedná o trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku,“ říká Závodský.
Michal Valenta, který býval v letech 2006 až 2010 místostarostou Prahy 1, podle dostupných informací poskytoval radnici poradenské služby v minulém volebním období, kdy Prahu 1 vedl starosta Oldřich Lomecký. Šlo o poradenství v oblasti optimalizace příjmů a výdajů Prahy 1 a prodeje volných bytů a nebytových prostor.
Městská část ale teď nemůže dohledat žádné výpisy práce, zápisy ze schůzek či podobné písemnosti, které by odvedenou práci dokazovaly. Stejně tak Praha 1 nedokázala zjistit, jakým konkrétním osobám a co dodavatel za službu předal, i jaká data Valenta získal, aby mohl městské části radit.
Radnice: objednávky máme
Nynější starosta Prahy 1 Petr Hejma říká, že se radnice situací zabývá. „Mám potvrzeno od právního oddělení, že dohledalo příslušné objednávky. To znamená, že přezkoumalo proces objednání a proplacení, který údajně byl v souladu se standardy a nedošlo k pochybení. Ale zatím kromě těch objednávek nemám k dispozici nic dalšího. Bude předmětem dalšího pátrání, jestli k tomu existují další podklady,“ dodává starosta.
Politik čelí obžalobě, že zvýhodnil firmu při pronájmu poutačů v metru |
Uvedenou situaci považuje za zvláštní a pochybnou právník Pavel Jiříček z Transparency International. „Lze připustit, že poradenská a konzultační činnost do určité míry funguje na komunikační bázi, při osobních schůzkách, jednáních, poradách. Už jen ale z tohoto by měly být pořizovány minimálně písemné zápisy, ideálně s podpisy zúčastněných osob,“ říká Jiříček.
Podle něj lze vedle toho i předpokládat, že mezi stranami probíhá i komunikace e-mailová, která by také mohla být k dispozici. Při poradenství nad větším projektem lze předpokládat, že součástí poradní agendy bude rovněž i nějaký písemný výstup. Ten by měl být ve spisové dokumentaci k danému projektu.
„Je tak pochybné, že Praha 1 žádné takové materiály, ani v nějakém menším rozsahu, vůbec nemá,“ pokračuje Jiříček. „K tomu bych doplnil, že není úplně vhodné, aby poradenské a konzultační služby poskytoval někdo, kdo zastává zároveň pozici v kontrolním výboru městské části. Rovněž v případě majetkové komise a komise obchodu a služeb se nejeví jako úplně vhodné, aby jejich člen zároveň realizoval placené služby prakticky na obdobné bázi, jako je agenda těchto komisí,“ dodává právník.
Radil při prodeji bytů
Valenta v souvislosti s poskytnutými poradenskými službami tvrdí, že je prováděl na základě objednávek městské části a že se týkaly problematiky v rámci činnosti majetkového odboru.
„Úkolem bylo optimalizovat příjmy i výdaje Prahy 1, a to zejména v souvislosti s bytovým a nebytovým fondem městské části a s tím související problematikou,“ říká Michal Valenta.
„Buď je tam nebetyčný nepořádek, že se něco nedohledá, o čemž pochybuji, nebo prostě to plnění neexistovalo.“
Ondřej ZávodskýNadační fond proti korupci
Podle něj šlo například o materiál, který se týkal záměru prodeje dlouhodobě volných nebytových prostor.
„Jedná se o případy, kdy si městská část Praha 1 po privatizaci ponechala prostory jako sklepy a sklady, které dlouhodobě nevyužívá, ale platí za ně nesmyslně do fondu oprav. Tyto prostory se měly nabízet společenstvím vlastníků jednotek k přímému prodeji za cenu obvyklou. Také se jednalo o kontrolu užívání nebytových prostor a možnost využití volných nebytových prostor pro užití Hospodářské správy. Další velkou oblastí byla změna nebytových prostor na byty a podobně,“ komentuje Valenta.
Dodává, že Praze 1 radil zejména v pravidelných konzultacích a služby poskytoval Odboru technické a majetkové správy (OTMS). Výstupy diskutoval s vedoucí OTMS, kterou v té době byla Zdeňka Tomíčková.
Na e-mail redakce MF DNES s dotazem, zda má k dispozici nějaké dokumenty, které by jeho poradenskou činnost dokazovaly, již Valenta neodpověděl.
Soud kvůli reklamním plochám
Bývalá vedoucí OTMS Zdeňka Tomíčková o situaci odmítla mluvit. „Už tam dva roky nejsem a nebudu se vyjadřovat novinářům. Samozřejmě, že pan Valenta, člen majetkové komise a bývalý místostarosta pro majetek, měl k majetku co říci a často jsme se spolu setkávali a řešili jsme různé věci. Ale vám k tomu nebudu říkat vůbec nic,“ uvedla.
Valenta na konci roku 2016 pobíral paušálně 40 tisíc měsíčně za PR služby a prezentaci směrem k veřejnosti a k médiím od společnosti JCDecaux a zároveň dostával zaplaceno za poradenské služby od městské části Praha 1.
„Úkolem bylo optimalizovat příjmy i výdaje Prahy 1, a to zejména v souvislosti s bytovým a nebytovým fondem a s tím související problematikou.“
Michal Valentabývalý poradce Prahy 1
V minulosti v souvislosti s firmou JCDecaux stanul před soudem, a to v případu podezření z manipulování pronájmu reklamních ploch v majetku Prahy 1, kterých se podle státního zástupce měl dopustit s jejím technickým ředitelem Tomášem Tenzerem.
Soud je všechny zprostil obžaloby, protože dospěl k závěru, že se obžalovaní nemohli dopustit trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, jelikož pronájem reklamních ploch neměl formu veřejné soutěže.
Na začátku roku ale Městský soud v Praze rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 v celém rozsahu zrušil a věc vrátil k novému projednání.
