Až obyvatelé Mladé Boleslavi v příštích letech pojedou městskou hromadnou dopravou, bude je moci těšit, že autobus, ve kterém právě sedí, pohání ekologické palivo z odpadu přímo z jejich kuchyně. V průmyslové zóně na okraji města totiž začala stavba v Česku nejmodernější a svým rozsahem unikátní bioplynové stanice.
Stanice za 363 milionů korun bude z biologického odpadu vyrábět kromě tepla a elektřiny pro vlastní potřebu také biologické palivo CNG, které budou tankovat městské autobusy.
„V současné době podobná zařízení v Čechách neexistují, a když už, tak nejsou tak celistvá. Tento projekt je první svého druhu, který bude kromě bioplynových nádrží obsahovat také čerpací stanici na bioCNG a zároveň bude napojen do sítě, aby bylo možné dodávat přebytky zemního plynu,“ vysvětluje jednatel společnosti Compag Radek Lizec.
Compag je částečně městská firma, město v ní vlastní 49 procent a poloviční rozhodovací podíl. „Díky tomu město do projektu nedává žádné své finanční prostředky. Vše je financované z běžného bankovního úvěru pro Compag a z dotace 160 milionů korun z ministerstva životního prostředí,“ upřesňuje primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS).
Město rozdá popelnice
Bioplynová stanice má ročně zpracovat 25 tisíc tun biologicky rozložitelných odpadů. Ten budou dodávat především domácnosti a také restaurace, jídelny a další stravovací provozy ve městě. A zájem je velký, lidé by již nyní bioodpadem naplnili dvě třetiny kapacity stanice. Zatím se však zbytky z domácností kompostují nebo odvážejí na skládku. „V tuto chvíli běží pilotní projekt třídění, v němž jsou zapojená společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ), s nimiž jsme se již domluvili. Ty už odpad z kuchyní třídí,“ říká primátor Nwelati.
Postupně chce město zajistit speciální popelnice pro většinu bytových domů. Lidé do nich mohou vhazovat například slupky, prošlé potraviny, zkaženou zeleninu a ovoce, ale například i listí nebo trávu.
„Určitě bychom o tyto nádoby měli zájem, u domu již máme popelnice na bioodpad z nějakého staršího projektu, respektive měli jsme, dvě nám už někdo ukradl. I do té jedné ale lidé stále poctivě bioodpad nosí,“ říká Vladimír Kment, předseda SVJ v ulici Na Radouči na mladoboleslavském sídlišti. „Kdyby nádob bylo více a lidé je měli blíže ke vchodům, určitě by třídili ještě více,“ dodává Kment.
Jaké přinese výhody?
|
Odpad z těchto nádob se v budoucnu místo na skládku nebo na kompost bude vozit do bioplynové stanice, kde po zvážení vjede vozidlo do uzavřené haly a odpad vyloží do příjmového sila. Ze sila projde šnekovou dopravou do třídicí linky. Zde bude rozdrcen a smíchán s technologickou vodou. Zároveň se oddělí obalové materiály, písek, kameny nebo sklo. Nakonec se očištěná hmota přečerpá do samotné stanice, kde se za pomoci mikroorganismů rozloží na bioplyn.
„Vznikne tak přibližně 2,5 milionu metrů krychlových bioplynu za rok,“ vysvětluje Lukáš Urban, zástupce dodavatelské společnosti Syner, která vyhrála soutěž a již zahájila stavbu. Část plynu se podle Urbana využije hned na místě v kogenerační jednotce, která bude elektřinou a teplem zásobovat samotnou stanici. Celý provoz tak bude energeticky soběstačný.
Autobusy natankují zadarmo
Více než 50 procent vyrobeného plynu bude následně upravováno na bioCNG, který bude po natlakování využíván v čerpací stanici. Do této stanice pak budou zajíždět autobusy městské dopravy a prakticky zdarma tankovat palivo. To bude maximálně ekologické a téměř bez emisí.
Přebytky biometanu budou směřovat do plynárenské soustavy, kde nahradí zemní plyn k běžnému využití. Kdo tedy doma topí plynovým kotlem, možná čas od času také zatopí zpracovaným kuchyňským odpadem. „Vše je v souladu s tím, kam nyní míří Evropská unie z pohledu filozofie Green Deal a oběhového hospodářství, kdy se energie z odpadu vrací k využití v dopravě,“ konstatuje Lizec.
Současná investice je podle primátora Nwelatiho jen prvním krokem v celkové proměně zpracování odpadu ve městě. „Vybudujeme také třídicí linku na komunální odpad jako takový, aby se biologická složka vytřídila i z komunálního odpadu,“ dodal Nwelati.
