„Musela jsem nově přistoupit k hodnocení důkazů. Ze strany Alfonse Muchy se jednalo o ofertní nabídku, kterou Praha akceptovala a rozhodla se přijmout dar, epopej. Darovací smlouva ale byla neplatná, nebyla uzavřena formou notářského zápisu,“ zdůvodnila dnešní rozsudek soudkyně Martina Tvrdková.
Protože nebyla postavena výstavní síň, nedošlo k akceptování darovací podmínky a dílo zůstalo majetkem Alfonse Muchy a po jeho smrti roku 1939 Marie Muchové. „Nikdy tak nemohlo dojít k vydržení díla,“ uvedla soudkyně.
„Pro mého klienta to znamená mírný optimismus. John Mucha si přeje vznik důstojného místa, kde bude dílo vystaveno,“ komentoval verdikt Muchův právník František Vyskočil.
Mucha se dnešního jednání nezúčastnil, Vyskočil ale po vynesení rozsudku řekl, že malířův příbuzný chce, aby obrazy zůstaly v Praze. „Chce, aby Slovanská epopej zůstala v Praze, protože ji jeho dědeček věnoval Praze,“ řekl právník.
Praha z historických a ekonomických důvodů nesplnila podmínku postavit výstavní síň, připustil právník magistrátu Roman Felix.
„Soudkyně vyhověla žalobci. Jsme však v poločase soudního řízení, při rozsudku soudu první instance. Určitě podáme odvolání,“ řekl po skončeném řízení Roman Felix.
Magistrát musí také žalobci uhradit soudní náklady. O kauze ve druhém stupni rozhodne Městský soud v Praze. Pokud rozhodnutí odvolací soud potvrdí, nepřipadnou obrazy automaticky Johnu Muchovi. Podle jeho právníka Františka Vyskočila bude nutné znovu otevřít dědické řízení, ve kterém by jako zákonní dědicové figurovali John Mucha a jeho nevlastní sestra Jarmila Mucha Plocková.
Důkazy z archivu
„Soud by měl naší žalobě v plném rozsahu vyhovět,“ shrnul na závěr jednání František Vyskočil, právní zástupce Johna Muchy. Jeho oponent naopak vysvětloval, že hlavní město Praha epopej řádně nabylo. „Šlo o poctivou a pravou držbu. O tom není pochyb. Navrhujeme zamítnutí žaloby,“ vysvětlil Roman Felix, právník pražského magistrátu.
Vydržela, neboli nabyla, Praha řádně 20 pláten, tvořících Slovanskou epopej Alfonse Muchy? Tak zněla důležitá otázka, na níž hledala odpověď předsedkyně senátu Obvodní soudu pro Prahu 1 ve sporu mezi Johnem Muchou a hlavním městem, jež cyklem disponuje.
„Nemohlo dojít k vydržení, ani neřádnému,“ shrnul své vyjádření k této problematice, František Vyskočil. Advokát hlavního města Roman Felix argumentoval opačně a opíral se mimo jiné o daňový patent z roku 1850.
Z této argumentace plyne, že královskému hlavnímu městu Praze unikátní dílo daroval Charles Crane, americký mecenáš Alfonse Muchy. „Praha disponovala vědomostí, že došlo k darování díla od Charlese Craneho,“ řekl také Roman Felix.
Řadu důkazů museli účastníci sporu složitě dohledávat v archivech. Soud konstatoval například dokument o pojištění cyklu z roku 1919 na Zbirohu. Další doklady se týkají třeba i otázky umístění díla v zámku v Moravském Krumlově. „O obraz má zájem západní cizina,“ shrnuje dokument z 50. let.
Dlouhá právní epopej
John Mucha, příbuzný tvůrce díla, v žalobě o určení vlastnictví epopeje tvrdí, že se Praha vlastníkem obrazů nikdy nestala, protože nesplnila autorovu hlavní podmínku. Tedy vybudovat pro plátna samostatné výstavní prostory.
John Mucha se v žalobě domáhá, aby soud určil vlastnictví obrazů k datu úmrtí Muchovy ženy Marie, případně malíře. Praha tedy musí podle pokynů soudkyně Martiny Tvrdkové doložit, že vlastnila obrazy v dobré víře a že je držba poctivá a pravá.
Pokud soud i ve druhém stupni, tedy v odvolacím řízení, žalobě vyhoví, nepřipadne však dílo automaticky Johnu Muchovi.
„Pak by bylo nutné znovu otevřít dědické řízení, v němž by jako zákonní dědicové figurovali John Mucha a jeho nevlastní sestra, Jarmila Mucha Plocková,“ uvedl k dalšímu možnému postupu František Vyskočil, právní zástupce Johna Muchy.
Oponenti s jeho nároky nesouhlasí. „Jednoznačně navrhuji zamítnutí žaloby,“ vysvětlil Roman Felix, zastupující hlavní město. Ve sporu, který se táhne již od roku 2017, mu již jednou dal za pravdu Obvodní soud pro Prahu 1 a v odvolacím řízení také nadřízená instance – Městský soud v Praze.
Pak do hry vstoupil Nejvyšší soud ČR, který rozsudek zrušil a poslal spor zpět k obvodnímu soudu k novému řízení a doplnění dokazování.
Premiérová výstava Slovanské epopeje se odehrála v roce 1928 ve Veletržním paláci, později byla uložena v depozitáři Galerie hl. m. Prahy.
Na začátku 60. let se domovem díla stal Moravský Krumlov, roku 2011 následoval transport zpět do Prahy. Letos se plánoval další převoz do Moravského Krumlova do speciálně upravených výstavních prostor zdejšího zámku. Uskutečnit by se měl příští rok na jaře.
Praha musí doložit řádné nabytí Slovanské epopeje, rozhodl soud
8. ledna 2020 |
