Které pražské dílo mural artu vás zaujalo?
S pražskými díly je to strašlivá bída. Za formálně povedené lze považovat letitý mural u vstupu do metra na Vltavské od Janise, to je vše - a to je na tom nejsmutnější. Jeden letitý kus je řadu let nepřekonaný, což mluví za vše.
Kam byste vzal turisty za pouličním umění v Praze?
To by bylo opravdu hodně, ale hodně těžké. Vím, kam zajít v Berlíně, Londýně, aby se moje oči namlsaly, ale kam je vzít v Praze? Asi nikam, jsme v muralu opravdu smutné město. Možná bych se cournul kolem klubu Cross, kde jsou takové fragmenty, nebo ulicí U Papírny. Ale je to s takovým velkým ALE.
V Londýně mají Banksyho. Lze říct, že má Praha taky někoho?
Koho má Praha? Promiňte, ale musím se smát. Praha nikoho nemá. Zatím. Nejlepší pořád zůstává Sýkorova mozaika na Letné a pak je tu pár jednotlivců kteří se snaží, třeba právě Kaláb, Škapa aka Tron ale to je pořád málo.
Ale jak jsem říkal, situace se teď dramaticky mění, přichází nová generace lidí kteří dělat chtějí, a navíc to vypadá že jim osud jde naproti, objevují se klienti kteří chtějí mural, a z peněz za komerční projekty lze pak realizovat i volnou tvorbu.
V Berlíně je silná mural komunita tureckých kluků kteří jedou ve velkém tempu a když nakoukli pod pokličku pražský scéně a situaci kolem trhu s muralem u nás, tak zase vycouvali. Byla to u nás posledních pár let bída, uvidíme co se v příštím roce změní.
Co v Praze ještě chybí?
V Praze chybí všechno. Chybí tu legální repre plochy, chyběla tu poptávka, ale to se naštěstí mění, chyběli tu šikovní lidi, ale to se taky mění a vypadá to, že něco je ve vzduchu a to vše, co nám tu chybělo, tu brzy bude.
Máte nějaké místo, které si vyloženě říká o pomalování?
Samozřejmě je tu spoustu míst, které si o to říkají a myslím, že dozrály jako víno a brzy se na nich vyklube věc která dobře skloubí formu s obsahem. Chotkova ulice, kde je úžasná zeď, je vyloženě třešnička, pak spousta průduchů z metra po celé Praze, podchody a tunely pro pěší, boční zdi v pouličních prolukách mezi domy na Letné, Žižkově, Vinohradech.
Podílel jste se na komiksové knize Kytice. Proč jste si vybral zrovna baladu Polednice?
Ty důvody byly tři. Za prvé mě Polednice od dětství fascinovala, bylo to pro mě čiré zlo, nehmatatelné a zcela na mé fantazii, což jej činilo ještě děsivější, takže kdyz se vyskytla šance Polednici kreslit, věděl jsem že to chci. Druhý důvod tedy byl ten že jsem si ji prostě mohl prachsprostě uzmout pro sebe, protože jako vedoucí ateliéru DRAWetc. jsem prostě mohl...no a třetí důvod byl ten, že ta balada je krátká, takže jsem věděl že je velká pravděpodobnost, že to vše stihnu nakreslit včas.
Překvapil vás něčím Erben při tak detailním čtení?
Text Polednice mě ani nepřekvapil, protože si jí pamatuju ještě ze základní školy z paměti. Spíš mě zaujalo co jsem se dozvěděl o samotném procesu vzniku celého sborníku, o útržcích z účetních knih na kterých je originál Kytice napsaný. A nejvíc mě překvapilo jak každý jednotlivý ilustrátor po svém interpretoval baladu na které pracoval.
Jste porotcem soutěže Raw Art Wrestling. Co je nejtěžší pro soutěžící?
Rozhoupat se k účasti. Věřím, že nejtěžší je ta první čárka, ten první dotek tužky na papíře nebo hrotu stylusu na tabletu. To je kruciální moment, pak už to jde většinou jako po másle. Nejtěžší je začít. To platí pro všechno, co děláme, ne? Tenhle ročník je stálá porota plná kapacit, ilustrátor Michal Suchánek, guru mural artu Lee Bofkin z Londýna, Marek Linhart z agentury Ogilvy, Vladimír 518 z labelu Biggboss a já za studio DRAWetc.
Kde může soutěž sledovat veřejnost?
Teď probíhá poslední on-line kvalifikační kolo a to je možnost, jak se přihlásit do RAW. Téma vyhlásil porotce Vladimir 518. Všechny informace najdete na Facebooku soutěže RAWbyDrawetc. Živé semifinále proběhne v lednu a nebude to jen tak večírek. Dvacet ilustrátorů bude živě svádět svůj souboj o postup do finále a pro návštěvníky tam bude plno možností, jak se zapojit.
