Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století byl svah mezi Čechovým mostem a Letenskou plání bodem, odkud na Prahu pohlížel Josif Vissarionovič Stalin v podobě megalomanského pomníku vybudovaného na jeho počest.
Teď na jeho místě stojí metronom - dílo sochaře Vratislava Karla Nováka. A hrana Letenské pláně slouží hlavně jako prostor, kde se scházejí lidé, v létě se tam promítají filmy a betonovou plochu tradičně využívají skateboardisté.
O exponované místo projevují zájem také investoři nebo lidé, kteří mají vlastní představu o tom, co by se na pozůstatku po sovětském vůdci mělo odehrávat. Není se čemu divit. Jde o lukrativní místo, které uzavírá osu Staroměstské náměstí - Pařížská ulice - Čechův most a svým vyvýšením je každému na očích.
Zhruba před rokem proto například primátorka Adriana Krnáčová přišla s návrhem, že by v prostoru bývalého Stalinova pomníku mohla vzniknout pobočka Národní galerie, kde by návštěvníci obdivovali sbírky moderního umění.
„S Letnou by se do budoucna mělo pracovat, protože jí prostě něco schází. Je dobře, že tam stojí plastika metronomu, ale to by nemělo být jediné využití toho místa. Galerie moderního umění je proto z mého pohledu ideální,“ říká radní hlavního města Jan Wolf.
Předběžné zadání podle něj počítá například s tím, že směrem k Vltavě by budova měla pouze jedno patro a její hmota by rostla směrem k Letenské pláni. „Nejprve by musela proběhnout veřejná mezinárodní architektonická soutěž,“ dodává radní.
Sama Národní galerie zatím o umístění svých sbírek na Letnou uvažuje jen v teoretické rovině.
„Naším cílem je teď hlavně rekonstrukce Veletržního paláce. Sbírky moderního umění tak zatím budou umístěny tam. Projekt pobočky na Letné je teď jen ve fázi diskusí,“ vysvětluje mluvčí Národní galerie Tereza Ježková.
Památník českých dějin
Trochu jinou podobu chce hraně Letenské pláně vtisknout nový projekt s názvem Národní kronika. Ten navrhuje, aby ve svahu vznikl jakýsi památník pojednávající o českých dějinách. „V České republice není dosud instituce, která by komplexně zobrazovala české dějiny,“ uvádí v návrhu jeho autor Nikolaj V. Palatajkov.
Zamýšlená stavba má mít podobu širokého schodiště, za nímž se má nacházet točitá rampa. Na ní by se odspodu nahoru odvíjela ve formě expozic česká historie. Autor ambiciózního návrhu chce do vzniklých prostor umístit i Muchovu Slovanskou epopej a podzemní garáže.
S podobnými projekty nesouhlasí městská část Praha 7. „Ohledně prostoru na Letné jsme, co se týče nějaké výstavby, velmi opatrní,“ říká starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Jak Letenská pláň, tak samotné místo po pomníku podle něj v současné době velmi dobře plní funkci veřejného prostoru, a bylo by tak chybou do něj zasahovat.
„Návrh Národní kroniky je předimenzovaný, a navíc by na Letnou přivedl velké množství automobilů,“ myslí si starosta a dodává, že právě nepřítomnost aut dělá z Letné cenný prostor.
Městská část v minulosti odmítla několik investorů, kteří chtěli na Letenskou pláň umístit několik desítek metrů vysoké ruské kolo a restauraci. Prahu 7 dokonce oslovil stejný investor, který navrhuje výstavbu ruského kola na Hořejším nábřeží v Praze 5 (o tom jsme psali zde).
Co se týče možnosti umístit na Letnou sbírky moderního umění, je podle vedení Prahy 7 nejprve nutné, aby o záměru proběhla celopražská debata.
„Když jsme o tom záměru jednali s magistrátem, vyplynulo z toho, že bude takové centrum umění velkým impulzem pro celé území. Já si nemyslím, že by Letná takový impulz ve formě investic potřebovala,“ říká Čižinský.
