Od zahájení bombardování Kralup spojeneckými vojsky letos uplyne sedmdesát let.
Do objektivu kamer průzkumných letounů se kralupská rafinerie a železniční trať dostala poprvé v létě 1944. To nad městem kroužily fotoprůzkumné perutě jihoafrického letectva, startujícího z italské základny San Severo.
První bomby zasáhly Kralupy koncem prosince 1944, když američtí důstojníci rozhodli o napadení rafinerií, zásobujících německou mašinerii potřebným palivem.
Padesát strojů mělo zničit sklady pohonných hmot v nedalekých Hněvkovicích. Nálet však nezpůsobil prakticky žádné škody.
Smrt přišla do Kralup na sklonku války, během slunečného odpoledne 22. března 1945. Tehdy se na město, nefunkční rafinerii a železniční trať snesl koberec amerických pum, jenž je proměnil v české Drážďany.
Ručičky hodinek ukazovaly 12:29, když hukot první z deseti vln těžkých čtyřmotorových letounů B-24 Liberator doplnil svist pum řítících se na zem. Nad městem se vystřídalo 124 strojů. Ve 13:01 začalo smrtonosný náklad sypat dvacet "létajících pevností" B-17.
První pumy zasáhly zásobník se zbytkem ropy v Kralupolu pod Minickým kopcem. Město zahalil hustý a mastný dým. Během dvaasedmdesáti minut na zem dopadlo 2 500 pum, tedy 316 tun výbušnin. Bomby zasáhly obytné čtvrtě v okolí dnešního sídliště V Zátiší, Mikovic a Palackého náměstí.
Bombardéry se točily a vracely jižním směrem, na základny 15. letecké armády USAF v italské Cerignole, Foggii a dalších letištích. Neobtěžovala je ani jindy smrtonosná palba flaku či stíhači luftwaffe. Ve zdevastovaném městě plném trosek, vznášejícího se prachu a dýmu začalo sčítání škod.
Do kostela záchranáři snášeli mrtvé. Zahynulo 145 Čechů a 100 Němců, stovky lidí byly raněny. "Úplně zničeno bylo 117 domů, 995 nálet poničil. Zničeno bylo i gymnázium, knihovna, nádraží, silnice, elektrické a telefonní vedení," říká historik Michal Plavec.
Proč štábní důstojníci a plánovači 15. letecké armády USAF poslali bombardéry na rafinerii, jež benzin neprodukovala od roku 1943, není dosud zcela vysvětleno. Historici odhadují, že mohlo jít o chybu zpravodajců, nebo o preventivní úder, jenž měl Němcům zabránit znovu rozjet výrobu.
