Jednou z mála výjimek je místo odpočinku obrozence Františka Věnceslava Jeřábka, který žil mezi roky 1836 a 1893.
„Na akademickém gymnáziu, které tehdy řídil V. K. Klicpera, byli jeho druhy Vítězslav Hálek a Gustav Pfleger. Za studií klasické filozofie na pražské univerzitě si přivydělával žurnalistikou jako divadelní referent Národních listů a po neshodách s Nerudou staročeského Pokroku,“ stojí v informacích o hrobě.
Pohřbený muž v mládí publikoval verše, později se soustředil na psaní divadelních her. Jeho prvotinou byla dramatická báseň Hána. Některá jeho starší díla hrálo i Národní divadlo.
Kdo by chtěl spočinout vedle dramatika, má tak možnost. Je to ale jedno z mála „zajímavých“ míst odpočinku. Vedle velikánů historie se totiž pohřbívat nedá.
„Pakliže hroby se známými osobnostmi nemají nájemce, zařazujeme je do projektu adopce významných hrobů. Mecenáši, kteří se jich ujímají, jsou povinni o ně pečovat, naopak nemohou do hrobu pohřbívat,“ dodal ředitel pražské správy hřbitovů Martin Červený (více o projektu adopcí zde).
Ceny za náhrobky a pronájem hrobuPřesnou cenu náhrobku určuje soudní znalec. Pohybuje se od několika stovek až ke stu tisíc korun. U kaplových hrobek to můžou být i statisíce. Běžný žulový náhrobek s rámem a krycí deskou přijde přibližně na 30 tisíc, urnový hrob na 15 tisíc. Cena závisí zejména na stavu a materiálu. Černá švédská žula patří mezi nejdražší, naopak nejlevnější je umělý kámen. Pronájem je úměrný velikosti místa a závisí na kategorii hřbitova. U urnového hrobu činí poplatky přibližně 3200 korun za 10 let, u rakvového hrobu je to pak 6 až 7 tisíc. |
Náhrobků k pronájmu, tedy těch, kam je možné uložit i ostatky, je momentálně v nabídce asi pětatřicet. U nich je už rovnou uvedena i cena.
„Děláme to hlavně kvůli tomu, aby lidé měli nějakou představu. Většina z nich nemá ponětí o cenových relacích,“ vysvětlil Červený.
Stovky dalších potenciálních opuštěných hrobů si lidé můžou prohlédnout na webových stránkách.
„Tam je prozatím dvanáct zdigitalizovaných hřbitovů. U každého je funkce vyhledávání ‚volných‘ hrobů s informacemi o náhrobku,“ řekl Červený. Dalších pět hřbitovů se na webu objeví do konce roku 2015.
Jde vždy o opuštěná místa, za která majitel roky nezaplatil a ani se neozval. Když nereaguje ani na žlutou samolepku s výzvou, která visí na zanedbaném hrobě, jsou brána za „volná“.
Vybírat mezi jednotlivými volnými hroby jde přímo z domova prostřednictvím digitální on-line mapy hřbitovů. Zájemci si zvolí hřbitov a myší si zobrazí údaje o stáří, rozměry a aktuální fotografie každého místa. Jednoduchou orientaci zajišťuje červené ohraničený nabízených hrobů.
Hrob i s nebožtíky
Starý hrob si lidé pořizují i s ostatky těch, kteří v něm byli pohřbeni. Pokud však chce nový nájemce mít hrob jen sám pro sebe, musí zaplatit exhumaci. Taková služba je ovšem mnohdy dražší než samotné pořízení hrobu. Exhumace jednoho těla stojí od čtyř do dvanácti tisíc korun a na další tisíce vyjde odkryv náhrobku a zeminy či pořízení exhumační rakve.
„Správce pohřebiště vyzvedne na své náklady pouze urny. Nezpopelněné ostatky v hrobě zůstávají. Pokud by si je nový nájemce v hrobě nepřál, musí uhradit náklady na exhumaci. U kopaných hrobů se tak děje výjimečně. Většinou se exhumace řeší až v případě nového pohřbu, kdy se hrob znovu otevírá,“ vysvětlil Červený. V opačném případě by totiž exhumace byla ještě dražší.
Naopak u hrobek, tedy u vyzděného prostoru pro uložení rakví či uren, si podle ředitele většinou noví majitelé exhumaci objednají. Ostatky jsou pak uloženy ve společných hrobech.
„Někteří nájemci ale souhlasí s ponecháním původních ostatků. Pak jsou soustředěny například do malé truhly, případně zakopány pod úroveň podlahy hrobky,“ dodal.
Ačkoli mezi některými lidmi budí „recyklace“ hrobových míst emoce, několik náhrobků už bylo přes internet prodáno. „Případným emocím se snažíme předcházet tím, že než hrob a náhrobek nabídneme novým zájemcům, nejprve vyčerpáme všechny možnosti, jak obnovit smlouvu s původními nájemci či jejich příbuznými,“ popsal Červený.
Podle něj však nejde o žádný nový fenomén a funguje to tak už dlouhá léta. „Dokladem toho je i fakt, že na Olšanech, na kterých je přibližně 90 tisíc hrobů, byly údajně pohřbeny už dva miliony zemřelých. Na jeden hrob by pak při odečtení těch, co byli rozptýleni na rozptylové louce, připadlo asi 20 osob. Je to tím, že k ‚recyklaci‘ hrobů dochází po celou dobu existence hřbitova,“ vysvětlil ředitel pražské správy hřbitovů.
Nejvíce volných hrobů najdou Pražené na Olšanských hřbitovech. Velká část z nich je na starých Olšanech, kde bylo pohřbívání až do letošního roku zakázáno. K dispozici tam je přibližně 40 tisíc nepronajatých míst. Celkem je v Praze 65 tisíc nepronajatých míst.
