Prosadit další projekt do "balíku Blanka" nebyl problém. Stačilo přijít a říct: Most bude dražší o 700 milionů. A řešení? Zapsali novinku třeba do stavebního deníku. Podobně proteklo tunelem pět a půl miliardy.
"V praxi to funguje tak, že máme předem domluvenou cenu například za metr kanalizace. A teď se stane, že přijde magistrát s požadavkem prodloužit ji o dvacet metrů. My přesně vypočítáme, o kolik to bude dražší. Rozpočet předložíme investorovi, a pokud ho schválí, zaneseme změnu například do protokolu nebo do stavebního deníku," popisuje mluvčí Metrostavu František Polák.
CENA TUNELU BLANKAPůvodně měl tunel stát 21,2 miliardy korun za stavební část a 4,2 miliardy za technologie. Další 1,58 miliardy měly stát inženýrská a projektová činnost, geologický a archeologický průzkum či výkup pozemků. Podle materiálu magistrátního odboru městského investora, mají být nyní stavební práce dražší o pět miliard, technologie o více než miliardu korun a Praha má připlatit o půl miliardy i na dalších nákladech. Inflační valorizace má cenu zvednout o 3,5 miliardy korun. Celkem by tedy měla Praha zaplatit 37,1 miliardy. |
Takový postup byl možný například v případě Trojského mostu. Od začátku se s ním počítalo jako se součástí tunelového komplexu. Jenže město si na něj později vypsalo architektonickou soutěž, která ho měla "zkrášlit", ale zároveň ho prodražila o sedm set milionů korun. Proto musel Metrostav navýšit dle ceníku konečnou částku.
Krásnější most ano, rozhledna už nikoliv
Pokud by si ale Praha vymyslela absurditu jako například rozhlednu, se kterou se nikdy v rámci Blanky nepočítalo, nebylo by možné začlenit ji do rozpočtu jen tak. Podle právničky Petry Fifkové, která se specializuje na stavební právo, je možné provádět změny i bez dodatků ke smlouvě.
"Metrostav si klidně mohl dohodnout takové podmínky, podle nichž by dodatky ke smlouvě nebyly potřeba. Mohou mít stanovené, že se změny provádí takzvanými změnovými listy, což je u velkých staveb zcela běžné," říká Fifková.
Tento typ smluv je obvyklý i podle primátora Bohuslava Svobody. Vysvětluje to tím, že u stavby tunelu je velmi obtížné předem odhadnout náklady, protože při ražbě může stavební firma narazit na problémy, které neodhalí ani geologický průzkum. "Budeme zjišťovat, zda byly všechny práce navíc oprávněné," upozorňuje Svoboda.
Tímto problémem se nyní zabývá odbor městského investora, který by měl veškerá zdražení podrobně vysvětlit.
Ražba tunelu Blanka skončila.
Největší prodražení na Blance způsobily požadavky Báňského úřadu, který nařídil o stovky milionů dražší technologii ražby.
Na zvýšení ceny komplexu tunelů se ovšem podílely i městské části, hlavně Praha 6 a 7, které si diktovaly požadavky někdy i za desítky milionů korun. Patří sem výměny oken nebo protihlukové stěny, ale také banality typu informačního centra.
Praha 6: Chceme chodník, okna a protihlukovou stěnu
V Praze 6 se třeba počítalo s výměnou oken v okolí Malovanky. "Měřili jsme hlukovou zátěž a ukázalo se, že je potřeba vyměnit více oken," vysvětluje Jaroslava Trnková, která pracovala na radnici Prahy 6.
Městská část ale prosadila také chodník navíc, aby lidé mohli projít přes stavbu pod Malovankou směrem na Myslbekovu ulici, nebo protihlukovou stěnu vedle dětského hřiště podél Svatovítské.
"To vše byly provozní náklady, které magistrát musel zajistit," podotkla Trnková a připomněla, že radnice chtěla i slevy. Například si vymínila místo tří tramvajových kolejí jen dvoje.
Trnková o změnách nejednala s magistrátem. "Nejčastěji jsem požadavky řekla stavebnímu dozoru na kontrolním dni a oni to vyřídili," řekla.
ZDRAŽENÍ TUNELU BLANKAZdražení Blanky Stavební část komplexu bude stát o 5 miliard a 36 milionů víc. Provozní náklady na udržení díla a zařízení staveniště o 294 milionů. Stavba Špejchar - Pelc-Tyrolka Stavba Prašný most - Špejchar Stavby Myslbekova - Pelc-Tyrolka Zdražení technologické části O co se ještě stavba může prodražit? |
