Nové molo vzniklo na původní železné lávce z roku 2009, která byla po povodni v roce 2013 uzavřena. Téměř pět set metrů dlouhé molo je navíc přístupné také veřejnosti. Lidé se tak mohou volně procházet podél řeky mezi Čechovým a Štefánikovým mostem. Modernizace lávky, protiskluzový povrch, nová zábradlí nebo elektrické přípojky pro lodě stály 38 milionů korun.
Další místo pro kotvení lodí bude potřeba. Ředitelství vodních cest v Česku totiž letos odstartuje sérii projektů, které mají zhruba do roku 2020 zkapacitnit Vltavskou vodní cestu a přivést do Prahy více lodí, a to jak osobních, tak i nákladních.
Všechny úpravy řeky mezi Prahou a Mělníkem by měly vyjít zhruba na 1,6 miliardy korun. Asi 300 miliony by měla přispět Evropská unie.
Mosty před Prahou se budou zvyšovat
Nové kotviště má především odlehčit přetíženým náplavkám na pravém břehu Vltavy. „Ty současné jsou už plně využity a poptávka po stání lodí je v Praze poměrně velká,“ říká ministr dopravy Dan Ťok (ANO).
Změny na Vltavě
|
A nejde o jedinou plánovanou úpravu na Vltavě.
„Důležitým přínosem pro vodní dopravu do Prahy bude například zvýšení průjezdné výšky u celkem deseti mostů mezi Mělníkem a Prahou, z nichž některé jsou až 110 let staré. Zvýší se na 7 metrů, aby do Prahy mohly plout i největší kabinové lodě, které doteď s výškou mostů měly problémy,“ popisuje šéf Ředitelství vodních cest v ČR Lubomír Fojtů.
Plavbu nákladních lodí má usnadnit také zvýšení ponorů, což umožní lodím ve zmiňovaném úseku vozit až o třicet procent více nákladu.
Na rok 2020 je naplánována také stavební akce Povodí Vltavy, které plánuje vybudovat u Staroměstského jezu novou plavební komoru Praha – Staré Město. Ta má odlehčit smíchovské komoře, jejíž kapacita je už vyčerpaná.
„Smíchovskou komorou ročně proplouvá 28 tisíc plavidel, což z ní činí nejfrekventovanější plavební komoru v Evropě,“ upozorňuje Fojtů.
Turisté by mohli do Prahy připlouvat
Ředitelství vodních cest ČR si od projektů slibuje i to, že do Prahy bude po Vltavě cestovat více zahraničních turistů. Například z Německa do hlavního města v současnosti připlouvá ročně kolem patnácti velkých turistických lodí.
Podle Jiřího Belingera, člena představenstva Asociace lodního průmyslu, by takových lodí jen díky novému přístavišti a zvyšování mostů mohlo být ročně kolem čtyřiceti.
„Každá z nich přitom do Prahy přiveze kolem 150 až 200 turistů vyšší střední třídy, kteří budou přínosem pro pražský turistický ruch,“ říká Belinger. Zájem o plavby po Vltavě je podle něj obrovský.
„Zahraniční parníky jsou dnes často rok dopředu vyprodány, ale z technických důvodů zatím mohla do Prahy doplout jen malá část luxusních plavidel, která jinak běžně brázdí hladinu Labe v Německu,“ dodává s tím, že se v příštích letech v Praze očekává také nárůst počtu malých osobních lodí.
Pryč s kamiony, ve hře je vodní citylogistika
Na dalším projektu spolupracuje Ředitelství vodních cest ČR s pražským magistrátem a jednotlivými městskými částmi. „Pracujeme na konceptu, jak by mohla prakticky fungovat takzvaná citylogistika vodní dopravou, která by mohla odlehčit historickému jádru Prahy od těžké kamionové dopravy,“ uvádí ředitel Fojtů.
Plán počítá s tím, že by lodě do centra města vozily zboží nebo těžký stavební materiál, případně by odvážely suť nebo odpad. Výhodami vodní dopravy má být hlavně to, že se náklad dopraví do samotného centra, aniž by se musel proplétat Prahou. Nižší je i hluková a ekologická zátěž. Jedna nákladní loď podle ředitele Fojtů nahradí zhruba dvaačtyřicet kamionů.
Podobně logistiku řeší například Paříž nebo Brusel. S oběma městy proto Ředitelství vodních cest ČR své plány konzultuje.
