Na území metropole se nachází zhruba patnáctka brownfieldů, většinou bývalých průmyslových a nádražních ploch, které jsou dnes už nevyužívané a rychle chátrají. Magistrát místo nekonečného rozrůstání města do šířky podporuje jejich přestavbu na nové čtvrti, kde by mohly žít a pracovat desítky tisíc lidí. Jenže jejich proměnu často brzdí stále platné stavební uzávěry. Jedním z vůbec nejlukrativnějších transformačních území je areál bývalého Nákladového nádraží Žižkov, který se nachází v širším centru Prahy. I tady ale stále není možné stavět. Proces změny územního plánu, který by to umožnil, zahájila radnice Prahy 3 už v roce 2008, avšak o čtyři roky později se práce na dlouhou dobu zastavily v souvislosti s řízením o památkové ochraně hlavní budovy nádraží, která měla jít podle původních plánů k zemi.
Městská část navíc loni na konci roku žádala zastavit pořizování změny územního plánu. Starostka Vladislava Hujová (TOP 09) argumentuje tím, že se tak urychlí proces přeměny samotné budovy nádraží na kulturně-vzdělávací centrum. Zároveň by prý měla být nejprve vyhlášena veřejná urbanistická soutěž na budoucí podobu celého areálu i s přilehlým územím.
„I když by to změněný územní plán umožnil, území stejně nebude zastavitelné, protože to nedovolí dopravní kapacita oblasti. Stavět bude možné až po dobudování Městského okruhu,“ tvrdí starostka Prahy 3 Hujová.
Město chce skončit za rok a půl
Rada hlavního města ale včera udělala rázný krok zcela opačným směrem a rozhodla se proces převzít a urychleně dokončit změnu územního plánu. „Praha se s tím trápí už devět let. Rádi bychom, aby mohla být odstraněna stavební uzávěra a došlo k rekultivaci brownfieldu,“ říká náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). Návrhy Prahy 3 odmítá, podle ní by to znamenalo zdržení tři až čtyři roky.
Krok radních ale ještě musí potvrdit zastupitelstvo v polovině června a očekává se bouřlivá diskuse. Mnohaletý administrativní proces se teprve pak dostane do finální fáze. V ní bude nutné zpracovat dokument o vlivu na životní prostředí včetně podrobné dopravní studie napojení budoucí čtvrti na okolní zástavbu a také musí vzniknout urbanistická studie, kterou má na starosti Institut plánování a rozvoje Prahy. „Vzhledem k pokročilému stadiu příprav věříme, že by mělo být vše hotové do podzimu příštího roku. Pak by se mohlo začít stavět,“ věří náměstkyně.
Zároveň by se měla dořešit i otázka obnovy dnes už památkově chráněné hlavní budovy nákladového nádraží. V roce 2014 vzniklo memorandum, v němž se hlavní město, Praha 3, České dráhy, ministerstvo kultury i vlastníci pozemků zavázali ke spolupráci s cílem využít funkcionalistickou stavbu pro společenské a kulturní účely. Sídlit by tam měl především Národní filmový archiv, ale i některé další kulturní organizace. Podle Kolínské se ale také uvažuje o tom, že by v části vznikly nové byty.
Celé území, které dříve sloužilo železnici, má 50 hektarů. Zatímco v severní části podél Malešické ulice, kterou vlastní společnost Central Group, se může stavět už nyní, výrazně rozsáhlejší jižní oblast na změnu územního plánu čeká. Stavět zde hodlá společnost Sekyra Group, která aktuální krok radních vítá. „Bezprostředně po dokončení změny se pustíme do územního a stavebního řízení, abychom docílili povolení a začali stavět,“ říká výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle. Za úspěch by považoval, kdyby se podařilo novou čtvrť začít budovat za tři až čtyři roky.
6. června 2016 |
