Lidé, kteří na online jednání vyjádřili svůj názor, se obávali hlavně zhoršení dopravy. Výhrady má i vedení Prahy 3, chce podat připomínky.
Aktuální změna územního plánu se připravuje od roku 2017. Před tím město chystalo jinou, kterou bylo nutné ukončit v důsledku prohlášení funkcionalistického nádraží kulturní památkou. Celkem se na změně pracuje víc než dekádu.
Aktuální návrh již lidé a instituce mohli jednou v roce 2019 připomínkovat. Nyní mohou znovu, a to do 23. února. Institut plánování a rozvoje poté připomínky vyhodnotí a v případě, že je shledá důvodnými, je zapracuje do finálního návrhu.
Veřejné projednání návrhu se v důsledku pandemie covidu-19 konalo online formou. Lidé vyjádřili obavu zejména z dopravní zátěže, která je už nyní zejména kolem ulice Jana Želivského velká a nová čtvrť kolem Nákladového nádraží Žižkov, kde má podle podkladové studie ke změně plánu žít až 15 000 lidí, ji ještě zvýší. Někteří vyjádřili také názor, že město připomínky místních obyvatel ignoruje.
Dopravu považuje za problém i radnice Prahy 3, jejíž vedení připravilo soubor připomínek, které v případě schválením zastupitelstvem ke změně podá. Předseda výboru územního rozvoje městské části Matěj Michalk Žaloudek (Zelení) uvedl, že IPR některé z předchozích připomínek městské části do návrhu zapracoval a jiné ne.
Tramvajová trať plánovaná na Žižkově nepovede budovou nákladového nádraží |
Do první kategorie patří například přesun tramvaje, která měla původně vést skrz budovu bývalého nádraží. Nyní se počítá s trasou na sever od ní.
Institut naopak nevyhověl žádosti radnice zanést do plánu etapizaci výstavby. Podle Žaloudka by bylo vhodné, aby mohly developerské firmy část svých projektů postavit až poté, co město dokončí dopravní spojení tramvajovou tratí a plánovanou ulicí Jarovská. Ta má napojit novou čtvrť směrem na východ na Jarov a na plánované dokončení Městského okruhu.
Návrh připomínek městské části také požaduje zpracování podrobnější územní studie či větší záruky dostatku ploch pro veřejnou vybavenost a zeleň.
Areál kolem bývalého nákladového nádraží má zhruba 33 hektarů. Bytové projekty tam plánují stavět firmy Central Group, Penta Real Estate nebo Sekyra Group. Samotné rozsáhlé funkcionalistické nádraží má zůstat zachované, podle předběžných plánů v něm má být mimo jiné základní škola nebo sídlo Národního filmového archivu.
Budovu vlastní České dráhy, které nyní jednají s magistrátem, ministerstvem kultury, Prahou 3 a developerskými firmami o jejím dalším majetkovém uspořádání a využití. Původně mělo nádraží ustoupit výstavbě, po tlaku aktivistů z demolice sešlo a od roku 2013 je kulturní památkou.
