Národní muzeum má být plné technologií, návštěvníky přivítá oživlý plejtvák

V úterý oslavilo Národní muzeum 130 let od otevření své hlavní budovy. Díky nedávnému uvolnění vládních opatření může kulaté výročí slavit i s návštěvníky. Vedle toho ale pracovníci muzea také usilovně pracují na budování stálých expozic, které by se měly už letos v červenci po dlouhých letech znovu otevřít. Lepší navigaci umožní mobilní aplikace a slavný plejtvák ožije v rozšířené realitě.

Pro návštěvníky by po otevření měly být připravené kompletní přírodovědecké expozice, tedy živá i neživá příroda, i dějiny od středověku po 21. století. Kromě toho, že se nyní v jednotlivých sálech připravují vitríny, dokončují se restaurátorské práce na exponátech anebo se řeší citlivé zavěšování exponátů ze stropů, jsou v plném proudu také práce na technologické stránce nových expozic. 

Ty budou v tomto ohledu špičkou. Návštěvníci se budou moci například procházet mezi exponáty s mobilní aplikací, která je bude navádět pomocí takzvaných Bluetooth beaconů a oblíbenou kostru plejtváka myšoka si lidé budou moci rozpohybovat ve svých mobilech díky takzvané rozšířené realitě.

Navigace mezi exponáty

„Během posledních asi tří let jsme z malého IT oddělení udělali slušně veliký IT odbor,“ popisuje postupný přechod k moderním technologiím v Národním muzeu jeho generální ředitel Michal Lukeš. „Když jsme dokončovali rekonstrukci historické budovy, stanovili jsme si tezi o novém období digitálních rekonstrukcí, protože budoucnost muzeí je i v rozvoji IT technologií. Na digitální rozvoj jsme mysleli už před covidem, ten ale některé věci urychlil,“ dodává.

V muzeu aktuálně pracují například na mobilní aplikaci, která by měla být dokončena v průběhu léta. Návštěvník, který si aplikaci nainstaluje, se bude moci nechat navigovat po celé historické budově. V ní budou totiž rozmístěny takzvané Bluetooth beacony, které budou s aplikací komunikovat.

„Představte si to jako malou krabičku, kterou přilepíte ve výšce tří metrů na zeď. Do místnosti jich dáte třeba šest a podle síly signálu dokáže mobilní aplikace s přesností asi na dva metry rozpoznat, kde návštěvník stojí. Pokud bude chtít vidět nějakou konkrétní expozici, navigace se připojí na beacony a bude mu říkat, kterým směrem vyrazit. Pak ho může dovést třeba na toaletu či do kavárny,“ vysvětluje Martin Souček, ředitel odboru digitalizace a informačních systémů Národního muzea.

Propojení s mobilní aplikací se dočká také asi nejznámější exponát muzea – téměř třiadvacetimetrová kostra plejtváka myšoka. Ta už je zavěšená na svém původním místě pod stropem jednoho z hlavních sálů a v budoucnu by si ji mohli návštěvníci zobrazit v podobě, v jaké velrybu v roce 1885 vyvrhlo moře u norského ostrova Lyngöy. Poslouží k tomu 3D model plejtváka převedený do rozšířené reality.

„Návštěvník na kostru namíří třeba tablet a uvidí plejtváka obaleného svaly a kůží,“ říká Souček s tím, že v rozšířené realitě si budou moci návštěvníci kostru prohlížet nejdříve na podzim.

Technologie budou moci návštěvníci využívat například i v expozicích k dějinám českých zemí. „Jedním audiovizuálním prvkem bude replika Codexu gigas (největší ručně psaná kniha na světě z 13. století známá také jako Ďáblova bible, pozn. red.) Půjde o jakýsi elektronický model, který bude spolupracovat s kamerou. Ta bude snímat, kterou stránku si návštěvník právě prohlíží, a projektor mu bude promítat rozpohybovaný obsah stránek,“ popisuje František Sion, který se v Národním muzeu zabývá audiovizuálními technologiemi.

Nejmodernější budova v Praze

Část moderních technologií Národní muzeum představilo už krátce po otevření historické budovy po její rozsáhlé rekonstrukci. V roce 2019 byla výraznou novinkou podzemní spojovací chodba mezi historickou a novou budovou, která je po obou stranách pokryta spojitým obrazem s plochou bezmála 270 metrů čtverečních. Na ni promítá obraz celkem 38 laserových projektorů. Podobných zařízení a audiovizuálních zastavení bude nově po celém muzeu až tři sta.

K tomu, aby správně fungovala, potřebuje budova samostatný technologický velín. „Na systému asi pěti obrazovek bude nepřetržitá služba dohlížet na to, jestli vše funguje,“ říká Souček. Kromě toho je budova prošpikovaná bezpečnostními systémy, protipožární ochranou, čidly na sledování teploty a vlhkosti a kamerovým systémem.

„Ten systém je obrovsky složitý a historická budova je díky technologiím jedna z nejmodernějších budov v Praze,“ dodává Souček. Z velína bude možné ovládat také například světla ve vitrínách, přičemž každé jednotlivé světlo bude možné na dálku ovládat samostatně.

130 let od otevření Národního muzea

Budova Národního muzea v horní části Václavského náměstí byla slavnostně otevřena 18. května 1891. Samotná instituce vznikla už v roce 1818 jako Vlastenecké muzeum. Jeho prvním sídlem byl Šternberský palác na Hradčanech, poté se muzeum přestěhovalo do Nostického paláce Na Příkopě. V roce 1885 začala stavba dnešní hlavní budovy muzea podle návrhu architekta Josefa Schulze. V roce 2011 se budova zavřela a otevřela po rekonstrukci až v roce 2018 na 100. výročí Československa.