Pořádat architektonickou soutěž v Česku je zřejmě náročná hra s nejistým výsledkem. Alespoň tak působí průběh soutěže o nové interiéry Národního muzea. Ta se dostala do nové etapy poté, co si druhý Petr Janda a třetí Martin Hejl stěžovali na to, že návrh společnosti SGL projekt nezvítězil férově.
Oba architekti si však stěžovali u jiné instituce. Zatímco Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Jandovu stížnost zamítl a teď řeší odvolání, Česká komora architektů (ČKA) dala nyní Hejlovi za pravdu.
Komora seznala, že jak vítěz, tak porota porušili pravidla soutěže. „Porota pochybila, protože podle pravidel měl být návrh vyřazen už po prvním kole,“ uvedla mluvčí ČKA Zuzana Hošková.
Zadavatel je zodpovědný
Vítězové v muzeu plánovali například vybudovat výtah, což se podle podmínek nesmí. Byl by to zásah do budovy. Samotné vedení muzea podle komory nepochybilo, pouze respektovalo názor poroty, což ve sporu architektů s muzeem vyzdvihuje i ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
S tím však nesouhlasí Kateřina Koláčková, ředitelka společnosti Otidea, která se zabývá poradenstvím u veřejných zakázek. „Zadavatel za celou soutěž zodpovídá. Pokud tedy respektoval návrh poroty, která ale rozhodla špatně, jeho postup byl v rozporu se zákonem,“ míní Koláčková. Názor komory architektů není pro muzeum závazný, ale je důležitý.
Může totiž ovlivnit výsledek odvolání k ÚOHS, který by měl za několik měsíců rozhodnout. „Je to pro nás neznámá situace. Zatím nikdy nedošlo k tomu, že by komora rozhodla dříve než ÚOHS. Nemáme informace, do jaké míry úřad vezme náš nález v potaz, ale možné to je,“ vysvětluje Hošková.
Podle svého mluvčího Martina Švandy si ÚOHS bude muset teprve zjistit a ověřit, jestli se názorem komory může řídit. „Myslím si, že by bylo namístě, aby ÚOHS k rozhodnutí komory přihlédl. Přijde mi zvláštní, když se velice úzce a přísně nastavená pravidla hry nedodržují,“ míní Hejl.
Všechno, nebo nic
Spolu s Jandou požaduje, aby soutěž po vyřazení vítěze dál pokračovala. Pořadí kandidátů by se podle jejich scénáře posunulo o jednu příčku a vítězem by se stal Janda. To už se však podle Lukeše ani Koláčkové nemůže stát.
„Základním pilířem architektonických soutěží je anonymita hodnocení soutěžních návrhů. Porota nesmí vědět, o kom jedná a o kom rozhoduje. Bez toho by byla naprosto porušena objektivnost rozhodování a soutěž by byla neregulérní,“ upozorňuje Lukeš.
Podle Koláčkové by hned po vyhlášení výsledků muzeum bývalo mohlo celé klání přezkoumat a vybrat novou porotu. Antimonopolní úřad tak nyní má dvě možnosti. Buď usoudit, že vše proběhlo podle zákona a právoplatným vítězem je SGL projekt, nebo soutěž zrušit.
„U standardní zakázky by se ještě mohlo stát, že by byl vítěz vyloučen a na jeho místo by se dostal někdo jiný, ale u architektonické soutěže to nejde. Ta je mnohem složitější na přípravu, a když se něco takového jako porušení pravidel stane, je to špatně řešitelné. U výběrového řízení se zadavatel řídí jen zákonem o zadávání veřejných zakázek, u soutěže se k tomu přidává i soutěžní řád České komory architektů. Rozhoduje navíc porota, kterou tvoří zadavatel a nezávislí členové dohromady,“ vysvětluje Koláčková.
Náhradní řešení
Složitý proces už muzeum nechce absolvovat znovu, a případnou novou soutěž proto ani nevyhlásí.
„Národní muzeum vypíše klasická výběrová řízení na jednotlivé architekty jednotlivých částí expozic podle zákona o zadávání veřejných zakázek, což je organizačně i časově méně náročné než pořádat velikou mezinárodní soutěž,“ nastínil Lukeš s tím, že pokud se soutěž opravdu zruší, muzeum ušetří na odměnách pro zúčastněné architekty.
„Chtěli jsme dát šanci architektům, aby se na nových výstavách podíleli a přinesli nové a zajímavé myšlenky. Chtěli jsme tak muzejnímu designu dát nový a neotřelý náboj. Z našeho pohledu se mezi sebou hádá architektonická obec. Mně osobně je z toho spíše smutno,“ říká Lukeš, který Jandu už dříve osočil, že poškozuje důvěryhodnost architektonických soutěží jen proto, že se neumí smířit s prohrou.
To však Janda odmítl s tím, že každá taková stížnost je pro architekty jen dobře, protože vyjasňuje pravidla a chrání je před zvůlí vyhlašovatelů. Varuje, že pokud jej ÚOHS znovu odmítne, obrátí se na soud. „Je důležité starat se o povahu architektonických soutěží, protože je to unikátní nástroj, kterým může demokratická společnost ovlivnit, aby budoucnost architektury neurčovala jen cena,“ souhlasí s jeho bojem také Hejl.
Lukeš už dříve uvedl, že si u veřejných zakázek a soutěží dává časovou rezervu a plánované otevření muzea ke stému výročí vzniku Československa – 28. října 2018 – se stihne.
