„Předložili jsme Sekyra Group znalecký posudek. Čekáme na jakékoli vyjádření. Zatím jsme od nich nic nedostali,“ říká mluvčí Národní technické knihovny (NTK) Pavel Hortig. Kdyby jednání zkrachovala, knihovna by se podle něj mohla s firmou soudit.
Z posudku vypracovaného Kloknerovým ústavem podle Hortiga vyplývá, že by se mohly uvolnit další desky.
„Zábrany tam budou až do doby, než se problém vyřeší. Žádný deadline není,“ dodává mluvčí.
Budova knihovny už v záruce není, Kloknerův ústav ale v posudku píše, že se chyba stala už při výstavbě. Stavitel prý postupoval v rozporu s projektovou dokumentací, vypršení záruky tak nehraje roli a firma Sekyra Group by podle Hortiga měla budovu opravit.
Stavaři se nechtějí soudit
Stavební firma tvrdí, že není jasné, proč skleněné desky spadly. „Na zem dopadla skleněná tříšť, poškozený prvek tedy analyzovat nelze. Posudek předložený NTK také nekonstatuje příčinu, pouze domněnky,“ tvrdí výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Andrle.
Podle něj spadly nejspíš kvůli skryté vadě v kombinaci s náhlou změnou teploty. V úvahu podle Andrleho připadá i to, že desky někdo mohl poškodit kamenem nebo ledovou koulí.
„Jedním z možných vlivů mohly být i nedostatky údržby na straně NTK, která neuzavřela servisní smlouvu, přestože to bylo výrobcem doporučeno,“ myslí si ředitel. Knihovna jakékoli zanedbání údržby odmítá.
Výrobce desek podle Sekyry provedl zátěžovou zkoušku, jež údajně několikanásobně splnila normu kladenou na tento výrobek.
Sekyra Group je na rozdíl od NTK opatrnější ohledně možného soudního sporu. „Všechny strany mají jednoznačně zájem na smírném řešení. Nepředpokládáme, že by se věc měla řešit soudní cestou,“ uzavírá Andrle.
Jak uvádí Roman Brychta z ateliéru Projektil architekti, který je jedním ze spoluautorů knihovny, je nutné zjistit, zda se budova stavěla v souladu s projektem, nebo ne. Zábrany a stříšky mu ale „přijdou nedůstojné“ a ocenil by, kdyby zmizely.
„Přijde nám, že to byla anomálie, protože osm let se tam nic nestalo a od té doby také ne. Nikdo to ale pravděpodobně neriskne,“ říká Brychta.
Na problém se i sám dotazoval. Autoři jsou ale s vedením knihovny v kontaktu a stále pro něj pracují. Jakékoli stavební úpravy totiž navrhují přímo oni tak, aby byly v souladu s původním projektem. Například navrhli klub, který se nyní buduje v kavárně NTK.
„Vše se konzultuje a funguje to skvěle. S tímto problémem ale nic udělat nemůžeme,“ dodává Brychta.
Podoba Národní technické knihovny byla vybrána v architektonické soutěži v roce 2001. V říjnu 2006 se začalo stavět a stavba byla dokončena v prosinci 2008. Prvním návštěvníkům se otevřela devátého září 2009. Atrium zdobí přes dvě stě kreseb od rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho. V roce 2010 vyhrála budova Grand Prix architektů, zvítězila i v soutěžích Stavba roku a Czech Grand Design. Ocenil ji též Klub Za starou Prahu.
(Podívejte se do rozestavěné knihovny na záběrech z roku 2009)
