Noc kostelů otevře krypty i kostelík, který pomáhal stavět svatý Václav

Pozapomenutý románský skvost z Dolních Chaber, jedinečný příklad meziválečné moderny na Vinohradech, chrámové krypty i věže. To vše bude možné navštívit během Noci kostelů, která se koná tento pátek.

Chrámová noc otevře svatovítskou katedrálu, Plečnikův vinohradský chrám Nejsvětějšího srdce Páně, vyšehradskou baziliku sv. Petra a Pavla (na obrázku) či nedalekou rotundu sv. Martina. | foto: Yan Renelt, MAFRA

„V Praze a Středočeském kraji se otevřou téměř tři stovky kostelů,“ uvedl Michal Němeček, ředitel Pastoračního střediska Arcibiskupství pražského.

Pražský seznam zpřístupněných chrámů, kaplí a modliteben má 145 položek. K noci kostelů náleží i Pouť světla. „Tu mohou lidé absolvovat s hořící svící v ruce z kostela sv. Tomáše na Malé Straně do kostela Nejsvětějšího Salvátora na Křižovnickém náměstí,“ zvou pořadatelé.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Návštěvníci Noci kostelů se letos poprvé vydají i na Vltavu. „U Karlova mostu bude zakotven obrovský ponton František. Nazvali jsme toto místo Zakotvený kostel,“ vysvětlil Němeček.

Prám poslouží nejen jako neotřelý vyhlídkový bod, ale i jako místo pro diskusní pořady moderované svatovítským kanovníkem Tomášem Roulem.

Chrámová noc otevře víc než jen proslulé a obecně známé svatyně, jako například svatovítskou katedrálu, Plečnikův vinohradský chrám Nejsvětějšího srdce Páně, vyšehradskou baziliku sv. Petra a Pavla či nedalekou rotundu sv. Martina.

Jedinečný příklad románské architektury 12. století, kostel Stětí svatého Jana Křtitele, lze nalézt na dnešním okraji Prahy v Dolních Chabrech. Stavba je unikátní tím, že ji předcházely dvě starší svatyně, jejichž základy se skrývají pod podlahou dnešního kostela.

Zvířecí motivy dlaždic

Zajímavost představuje podlaha chrámu. Tu tvořily dlaždice s dvacítkou různých zvířecích a rostlinných motivů. Proslul například „Daniel v jámě lvové“, na další z dlaždic tvůrci vyobrazili císaře Nerona.

„I když jen v torzu dochované vybavení reliéfními keramickými dlaždicemi, známými výhradně z knížecích či klášterních staveb, potvrzuje význam rotundy,“ popsala význam chaberského kostela historička Anežka Merhautová.

Noc kostelů v metropoli

Kaple sv. Máří Magdalény u Čechova mostu
18.00, program začíná koncertem Bety, Nina a Batik Boys. V 18.40 startuje první prohlídka s výkladem. Akce končí ve 21.40 kompletářem.

Chrám sv. Vavřince, Praha 1
18.00, akce začíná eucharistickou slavností, o hodinu později je první prohlídka. Program končí taizé modlitbou od 21.40.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele, Dolní Chabry
začíná se v 17.50 vyzváněním zvonů. Prohlídka je od 19.50.

Kostel sv. Filipa a Jakuba, Praha 5
v 18.00 začíná mše svatá, v 19.00 následuje přednáška o dějinách kostela. Od 21.30 zvou pořadatelé na tichou meditaci.

Kostel sv. Kosmy a Damiána, Praha 2
akci odstartuje v17.00 liturgie sv. Jana Zlatoústého. Od 18.00 je prohlídka kostela i kláštera a od 21.25 tichá modlitba.

Kostel Panny Marie Vítězné, Bílá Hora
od 17.45 bude zdejší poutní areál volně přístupný. Od 19.00 proběhne komentovaná prohlídka. Noc završí ve 22.30 houslové chvalozpěvy.

Drobnou, ale zajímavou stavbou, otevřenou během Noci kostelů, je kaple sv. Máří Magdalény u Čechova mostu. Barokní objekt vybudoval v roce 1635 Jan Dominik de Barifis pro řád cyriaků. Před 61 lety šlo o první přesunutou sakrální stavbu, přeložena byla o 31 metrů. Předběhla proslulý přesun mosteckého kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Český národní patron sv. Václav podle legend pomáhal budovat kostelík sv. Kosmy a Damiána na „břežské skále“ nad dnešní ulicí Pod Slovany. Budovu později další národní světci, sv. Vojtěch a sv. Prokop, prý s oblibou navštěvovali.

V pátek lze tento raně barokní kostel, nacházející se v areálu Emauzského kláštera (zvaného Na Slovanech), navštívit. Kostel je adaptován byzantskému obřadu. Nachází se zde proto například stěna s ikonami.

K návštěvě zve i kostel sv. Filipa a Jakuba, nepřehlédnutelná dominanta na ostrohu na levém břehu Vltavy na Zlíchově. Nynější barokní kostelík z počátku 18. století má mnohem starší historii.

„První písemný záznam o této kapli, zasvěcené sv. Štěpánu, je z 13. února 1257. Přemysl Otakar II. ji s dalším příslušenstvím připsal vyšehradskému kanovníku Bartolomějovi,“ uvedl historik Emanuel Poche. Kostel skrýval zřejmě relikvie sv. Štěpána, později přenesené na Vyšehrad.