Cyklostezka z Braníka patří k nejvytíženějším v Praze. V některých letních...

Cyklostezka z Braníka patří k nejvytíženějším v Praze. V některých letních dnech zde není k hnutí. | foto: Lukáš Bíba, MAFRA

V Praze přibudou cyklostezky. Letos v Jižním Městě, za rok ve Kbelích

  • 5
Pražské cyklostezky jsou v letních měsících vytížené, denně těmi nejznámějšími projede i šest tisíc cyklistů. Metropole proto chystá další úseky. Za rok se začne pracovat například na lávce ze Smíchova na Císařskou louku nebo na průjezdu pro cyklisty pod Mánesovým mostem na Klárově.

Hlavní město se snaží jízdu na kole podporovat nejrůznějšími způsoby. Mezi nejnovější příklady patří třeba provoz takzvaného bikesharingu, tedy půjčování kol v ulicích města, nebo nové podmínky pro převoz bicyklů městskou hromadnou dopravou.

Cyklostezky v Praze

Jaké cyklostezky jsou v plánu?
Na rok 2016 se chystá například druhá etapa výstavby cyklostezky okolo Košíkovského potoka nebo stezky z Nebušic do Přední Kopaniny. V roce 2017 má vzniknout nová lávka propojující pro cyklisty Smíchov s Císařskou loukou.

Nejvytíženější cyklostezky
Nejvyšší průměrný počet cyklistů vykazuje každoročně modřanská cyklostezka A2 mezi Braníkem a Komořany. Druhý nejvyšší počet cyklistů jezdí po trase A2 v Troji. Pomyslné stupně vítězů uzavírá stezka na Císařském ostrově.
Zdroj: Auto*Mat, MF DNES

Většinu cyklistů ale zajímá hlavně to, kudy mohou po městě jezdit. K tomu jim slouží asi tisíc kilometrů městských cyklotras a zhruba sto padesát kilometrů cyklostezek. A právě v oblasti cyklostezek má Praha ještě kus práce před sebou. Alespoň podle Vratislava Fillera ze sdružení Auto*Mat.

„Obtíž některých stávajících cyklostezek je v tom, že jsou na nich špatně řešena různá problémová místa, jako například přerušení nebo složité křižovatky,“ říká.

Dluhy má hlavní město i v případě napojování cyklostezek na trasy, které do Prahy směřují ze Středočeského kraje.

„Asi na třech nebo čtyřech místech vede ze středních Čech cyklostezka, ale za hranicí Prahy už nepokračuje. Tak je to například ve Vestci,“ uvádí Filler. Tam by ale letos měla vzniknout cyklostezka pod Kunratickou spojkou, která na středočeskou stezku bude navazovat.

Problémové trasy čekají na dokončení

Podle radního Petra Dolínka je prioritou dokončování sítě takzvaných páteřních tras. „Je ale nezbytné si uvědomit, že cyklostezka je liniová stavba vyžadující složité majetkoprávní vypořádání a bezproblémové úseky již byly obvykle dokončeny. Proto se nyní úseky realizují dle toho, kdy se podaří dokončit přípravu,“ říká Dolínek.

V tomto roce čeká na dokončení například tři čtvrtě kilometru dlouhé stezky podél Košíkovského potoka v Praze 11 nebo cyklostezka v úsecích Mladoboleslavská–Toužimská, která zajistí bezpečné napojení Kbel na metro Letňany. V roce 2017 se začne pracovat třeba na lávce ze Smíchova na Císařskou louku nebo na průjezdu pro cyklisty pod Mánesovým mostem na Klárově.

„Praha v letošním roce vyčlenila ze svého rozpočtu na podporu rozvoje cyklistické dopravy osmačtyřicet milionů korun na investiční akce a patnáct milionů na běžné výdaje,“ uzavírá plány města mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Cyklisty měří sčítače

Podle informačního portálu pro cyklisty Prahou na kole v loňském roce kolařů na stezkách o něco ubylo. Intenzita cyklistického provozu poklesla asi o dvě procenta. I přesto se na některé z pražských cyklostezek vydalo i několik tisíc jezdců za den. Počty cyklistů na jednotlivých stezkách pomáhají zjišťovat takzvané automatické sčítače.

„Jde o magnetickou indukční smyčku, která funguje podobně jako snímač před semaforem na silnici, akorát je vyladěná na hmotnost jízdního kola,“ vysvětluje Vratislav Filler.

Snímač na stezce reaguje na přejezd cyklisty, kterého dokáže odlišit třeba od chodce s kočárkem nebo jezdce na kolečkových bruslích.

„V Praze máme takových sčítačů asi pětadvacet, takže můžeme získávat poměrně dobrý obrázek o celkových počtech, ale i o tom, na kterých stezkách se jezdí spíše rekreačně o víkendech a na kterých jezdí lidé třeba do práce v dopravní špičce,“ dodává Filler.

V minulém roce byla nejvytíženější, a tím pádem i nejoblíbenější, takzvaná modřanská cyklostezka, tedy povltavská trasa mezi Braníkem a Komořany. Sčítač tam v některých zvláště vydařených dnech zaznamenával i více než šest tisíc cyklistů denně. O stezku se navíc musí cyklisté dělit s velkým počtem pěších a bruslařů, takže o hustý provoz není nouze.

Po náplavce se jezdit nedá

V samotném centru Prahy je pak velmi oblíbeným místem pro projížďky na kole vltavská náplavka na Rašínově nábřeží. Od dubna tam navíc zahájí opět pravidelný provoz servis kol v cyklistickém zázemí Bajkazyl.

„S příchodem léta se ale kvůli velkému počtu lidí stává pro kolo v podstatě nepoužitelná,“ myslí si Filler.

Jako příklad cyklostezky v centru Prahy, která není tolik zahuštěná, uvádí třeba čtyřkilometrovou Vítkovskou stezku. Ta začíná za hlavním nádražím a téměř pořád po rovině pokračuje až na Krejcárek.

Méně známé, ale také velmi atraktivní jsou i cyklostezky na okraji Prahy. Namátkou třeba cyklostezka na cyklotrase A21, která projíždí Modřanskou roklí. Černý Most a Dolní Měcholupy zase spojuje cyklostezka na trase A44 vedoucí například kolem revitalizovaného rybníka Slatina, která je vhodná i pro vyznavače in-line bruslí.