Hráz rybníku překříží koryto Motolského potoka v lesoparku Na Cibulce. Hlavní práce by měly být hotovy do konce letošního roku, náklady dosáhnou devíti milionů korun.
„Nový rybník bude mít hlavně krajinotvornou a ekologickou funkci s možností chovu ryb,“ řekl Jiří Karnecki z odboru ochrany prostředí z pražského magistrátu.
Budovaná umělá vodní nádrž vznikne na ploše stávající suché retenční nádrže Homolka. Projekt počítá s tím, že rybník zaujme plochu 4 150 metrů čtverečních a vzniknou na něm dva ostrůvky.
Pražské rybníkyVe 14. století nechal arcibiskup Arnošt z Pardubic založit jeden z nejstarších rybníků v Kyjích. Roku 1591 byla dokončena stavba Rudolfova rybníku ve Stromovce. Velikost dosáhla 20 hektarů. Roku 1888 vznikla u Velkého Počernického rybníku první hydrobiologická laboratoř na světě. |
Pro případ zachycení povodní stavaři vybudují na hrázi bezpečnostní přeliv z kamenné dlažby. Hráz bude zpevněna kamenným pásem a podél potoka vznikne zbrusu nová stezka.
Nové, bezpečnější a ladnější podoby se v souvislosti se stavbou nádrže dočká i koryto Motolského potoka a jeho bezprostřední okolí. Až dosud vodní tok procházel napříč zmiňovanou suchou retenční nádrží Homolka.
Z její plochy kromě jiného nyní zmizí náletové rostliny akátu a trnovníku. „Nové zrevitalizované koryto bude mělčí, mírnější a opevní je řady balvanů, podobné přírodním korytům vodních toků,“ uvedli projektanti.
Nejde o první zásah odborníků a stavebních čet v této lokalitě. Revitalizovali zde již jeden z přítoků Motolského potoka s názvem Cibulky. Tehdy v této lokalitě vznikly například tůně.
V Počernicích začali jako první měřit kvalitu vody
Nejvíce rybníků v Praze spravuje městská firma Lesy hlavního města Prahy. Celkem jde o 48 vodních ploch. Rekordmanem mezi nimi je Velký Počernický rybník v Dolních Počernicích.
Situace stavby nového rybníka na Motolském potoce
Jedinečný není jen svou rozlohou a objemem, ale i tím, že u něj začala sloužit první hydrobiologická stanice na světě, která monitoruje kvalitu vody. V roce 1888 ji zřídil a financoval hrabě Paul Derczényi, tehdejší pán dolnopočernického velkostatku.
K nejrozlehlejším pražským rybníkům rovněž patří Hořejší rybník v Hloubětíně nebo Kyjský rybník ve stejnojmenné městské části. Rybáři v metropoli si pochvalují hlavně velké množství kaprů. Narazit zde lze i na štiky. Oblíbené jsou ale i menší vodní plochy, třeba rybník s pochmurným názvem Vrah na Milíčovském potoce. Kromě kaprů a štik zde končí na háčcích také líni a amuři.
Nádrže biskupské i královské
Chov ryb má v Praze dlouholetou tradici. Za hradbami pražských měst, v nynějších okrajových částech metropole, rybníky vznikaly již od středověku. Ryby totiž přinášely do kasy vrchností nezanedbatelný zisk.
Oblíbená mezi rybníkáři, ale i mlynáři byla například říčka Rokytka. „Kyjský rybník byl spolu s dalšími rybníky na Rokytce založen pravděpodobně již ve 14. století z podnětu prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic,“ připomněl historik Emanuel Poche.
O kus dál na stejném toku nechali v 16. století tehdejší majitelé Hloubětína, křižovníci s červenou hvězdou, napustit Hořejší rybník. V roce 1548 král Ferdinand I. založil rybník ve Stromovce. Jeho vnuk Rudolf II. ho později nechal impozantně rozšířit na 20 hektarů. Dnes z něj zbylo pouze torzo hráze.
