"Zájem o družstevní bydlení v Praze určitě je a souvisí zejména s nižší cenou za 'koupi' takového bytu než za obdobný byt v osobním vlastnictví," říká Petr Turczer, znalec v oboru nemovitostí z firmy Appraisal Services.
Metr čtvereční bytu v developerském projektu stojí v metropoli v průměru 55 tisíc korun, ten v družstevním bytu může být levnější i o patnáct tisíc. Bytové družstvo Pokrok jich ročně chce postavit sto.
Družstevní bydlení Jaká jsou rizika Výhody a nevýhody |
Na druhou stranu však Turczer upozorňuje na možnost rizika při špatném hospodaření družstva. "To může v krajním případě vyústit i ve vyhlášení konkurzu na majetek družstva. Tímto způsobem lze o byt přijít, avšak to se mnohokrát nestalo," doplňuje.
Podle Pavla Dočkala z realitní kanceláře Century 21 družstva dlouhou dobu nestavěla, nicméně teď se k tomuto modelu výstavby vracejí a často spolupracují i s developery. Stavební bytové družstvo Pokrok tak teď v Modřanech staví dům s devětadvaceti byty, zkolaudován bude na konci roku, další chystá třeba na Barrandově.
"Ročně chceme postavit šedesát až sto bytů," říká Oldřich Sova, ředitel družstva, jež v Praze spravuje jedenadvacet tisíc bytů. Přitom dvě třetiny z nich už byly převedeny do osobního vlastnictví.
"Teď jednáme také o nákupu pozemků či projektů od developerů," doplňuje Sova.
Hypotéku si brát nemusíte
Jak to funguje? Zájemce družstvu zaplatí dvacet až třicet procent z ceny bytu, zbytek mu pak splácí po dobu zhruba dvaceti let formou nájemného.
Výhodou je, že úvěr si u banky nebere nájemce, ale družstvo, které ho pak také vrací. "Což je dobré pro někoho, kdo z jakéhokoliv důvodu sám na hypotéku nedosáhne. Navíc tu odpadají jednání s bankou," podotýká Sova.
Poté byt připadne nájemci. Přestože i do družstevního bydlení zpočátku investujete poměrně vysokou částku, je nižší než u pořízení nemovitosti do osobního vlastnictví.
"Celková cena projektu je oproti developerské výstavbě nižší o deset až patnáct procent. Družstva totiž nevytvářejí zisk," upřesňuje Sova.
Zatímco metr čtvereční bytu teď v Praze podle údajů portálu realitymix.cz stojí v průměru 55 tisíc korun, za metr čtvereční družstevního bytu dáte okolo čtyřiceti tisíc korun.
Nejenže se v metropoli družstevní byty stavějí nově, ale v nabídce realitních kanceláří je možné najít i ty "z druhé ruky".
Družstevník byt nevlastní
Zhruba čtvrtina pražských bytů, které nabízí realitní kancelář Re/max, je družstevních. Podle makléřky Zuzany Smekalové jdou i tyto byty na odbyt. "O byty v osobním vlastnictví je zájem větší, nicméně i ty v družstevním se prodávají velice dobře," říká Smekalová.
Se staršími družstevními byty je ovšem problém ten, že na ně banky zpravidla neposkytují hypotéky. Jen šest až sedm procent úvěrů, které ročně poskytne Česká spořitelna, náleží fyzickým osobám na financování družstevního bydlení.
Jako družstevník totiž člověk nevlastní konkrétní byt, ale jen podíl v družstvu, jemuž byt patří. Přestože výstavba družstevních bytů v Praze znovu ožívá, z dat, která nedávno zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že pro řadu lidí je osobní vlastnictví stále atraktivnější než to družstevní a dochází k jeho převodu.
Zatímco v roce 2005 vlastnila velká bytová družstva v metropoli více než 26 tisíc bytů, předloni to byla jen polovina. Naopak společenství vlastníků výrazně přibývá, to je zase dáno masivní výstavbou a dokončováním developerských projektů.
