Navíc je zřejmé, že tím dosáhla svých limitů a růst už nebude. Ani ze stran sousedních obcí není zájem.
"Posledním, kdo o připojení zažádal, byla obec Přezletice. Rada se tím zabývala v září 2007 a byla zahájena jednání. Obec žádost posléze stáhla," říká mluvčí magistrátu Jakub Stadler.
Tehdy se hovořilo třeba i o připojení Hostivice, Vestce či Šestajovic. "Doba, kdy Hostivice, vzhledem k dopravní obslužnosti, usilovala o připojení ku Praze, je nenávratně za námi. Dneska se držíme hesla: malé, ale naše," uvedl letos starosta Jaroslav Kratochvíl.
Jak rostla PrahaPřestože pražská města tvořila územně i souvislou zástavbou jeden celek, správně byla stále samostatná. Neúspěšně o sjednocení usiloval již Karel IV. a poté třeba i Jan Želivský. Definitivní spojení čtyř pražských měst se povedlo až zásahem Josefa II. v únoru 1784. Přes snahu Prahy jednat s předměstími o spojení byla až do první světové války k hlavnímu městu připojena jen jejich malá část. Roku 1883 se připojil Vyšehrad a rok nato Holešovice-Bubny. V roce 1901 přibyla Libeň. Zákonem o vytvoření Velké Prahy se 1. ledna 1922 připojilo dalších 36 obcí, například Dejvice, Smíchov či Vinohrady. V roce 1960 byly k Praze připojeny Čimice, Ruzyně a části katastrů některých dalších obcí. K 1. lednu 1968 se Prahou stalo 20 obcí. Třeba Háje, Modřany či Letňany. Rozloha Prahy tak vzrostla na 290,7 km2. Pak přišel 1. červenec 1974 a k metropoli se připojilo 30 obcí, které byly doposud za jejími hranicemi. Praha se tentokrát rozšířila na dnešních 495,66 kilometrů čtverečných. |
Méně oficiálně o rozšíření hranic metropole uvažovali i v Jesenici ležící nedaleko dálnice D1.
"O připojení uvažujeme. Zatím to není aktuální, ale jakmile se začne stavět trasa metra D a povede až k nám, tak to bude na pořadu dne," uvedl před třemi lety tehdejší starosta Dalibor Wijas s tím, že by o tom Jeseničtí rozhodli v referendu.
Jeho nástupce, současný starosta Pavel Smutný, nyní odpověděl, že o změně již neuvažují.
Obce se bojí ztráty suverenity i vyšších poplatků
Důvody negativního postoje k přidružení uvádějí představitelé obcí v zásadě stejné: ztráta samostatnosti, zatažení obce do vlivu politických stran, vyšší poplatky pro občany a podobně.
"Malé obce, které byly v 70. letech připojeny ku Praze, jsou v otázce investic prosebníky magistrátu. Nemohou si samy rozhodnout o opravě chodníků, silnic, veřejného osvětlení či výstavbě čehokoli většího," zamýšlí se starosta Dolních Břežan Věslav Michalik.
Vybavenost vodovodem či kanalizací je v těchto místech podle něj často velmi špatná. Typickým příkladem je prý sousední Točná.
"V mnoha případech jsme na tom s infrastrukturou již řadu let lépe než okrajové části Prahy jako třeba Stodůlky, Řeporyje, Slivenec, Zadní Kopanina, Zmrzlík, Třebonice a další," přitakává starosta obce Ořech Miroslav Helt.
Glosou přispívá i starosta Horoměřic Václav Kášek. "S Prahou máme jako nejbližší sousedé vztah téměř milenecký. Narušit jej uzavřením manželství nebo nedej bože registrovaným partnerstvím by myslím vztah poškodilo."
Výhody spojení jsou ve využití odborných pracovišť magistrátu a služeb jeho příspěvkových organizací, jako jsou třeba Pražské služby s odvozem odpadu či kulturní a školské organizace. Obcím by se snížila i zátěž na vykonávání státní správy v přenesené působnosti a měly by, i přes zmíněnou kritiku, šanci dostat se k dotacím.
MHD ano, ale je drahá
Největší výhody jsou však v možnostech veřejné dopravy, kterou má Praha jednu z nejlepších v Evropě. Jenže právě zde se ukazují i velké limity. Její provoz je nesmírně drahý. Každé další rozšíření sítě MHD stojí hlavní město stovky milionů korun ročně navíc. Například provoz dokončované 5,7 kilometru dlouhé části metra A do Motola se odhaduje na půl miliardy za rok.
Je tedy zřejmé, že na divokou expanzi ze 70. let, kdy mezi kompaktně zastavěným městem a obcemi na okraji vznikly rozlehlé mezery, Praha už nenaváže. Naopak se podle expertů bude snažit tyto mezery využít. Zástavbu takzvaně zahustit. Stejně tak metropole spoléhá na území dnes nepoužívaných nádraží a brownfieldů.
