"Od roku 1998 pracuje sochař Petr Váňa s Mariánskou kamenickou hutí na kopii této barokní památky a dnes je až na dokončení několika dílů téměř hotová," popsal Karel Kavička, místopředseda společnosti, která usiluje o obnovení sloupu už téměř 25 let.
Dokončený podstavec s kónickým sloupem už roky stojí v zahradě kostela svatého Karla Boromejského pod Petřínem. Kopie sochy Panny Marie zase u Týnského chrámu.
Hotové díly spodní části sloupu (schody, dlažba a balustrády) jsou zatím na paletách v depozitáři v Jaroměři. Právě dokončovanou korintskou hlavici a sokly pod sousoší andělů má sochař Váňa ještě ve svém ateliéru.
Brzy tak bude možné sloup dokončit a postavit. Tomu už vlastně brání jen definitivní rozhodnutí města a potřebná úřední povolení. Čtyři sousoší andělů, která byla v rozích sloupu, mohou být postupně zhotovena až po jeho vztyčení.
Zajímavé je, že materiál, tedy pískovcové bloky, je hrazen výhradně z darů a umělci je opracovávají téměř zdarma. "Neberou to jako běžnou řemeslnou práci, ale jako dlouhý a krásný příběh, do kterého vstoupili," řekl Kavička.
Má být na Staroměstském náměstí Mariánský sloup znovu postaven?
Velký pískovcový blok na sochu Panny Marie Immaculaty věnoval český podnikatel, jiný darovalo italské město Vitorchiano a největší kámen pro dřík sloupu byl vylomen v Indii.
Sloup nebyl symbol poroby Čechů
Pátý den, kdy Československo oslavovalo samostatnost, se sloup roztříštil o dlažbu. K zemi ho strhl zfanatizovaný dav vedený bohémem Frantou Sauerem, jenž se domníval, že ničí symbol habsburské nadvlády.
"Málo se ví, že v roce 1650 nebyl postaven na oslavu vítězství na Bílé hoře, ale jako poděkování světici za ochranu a zároveň i na oslavu hrdinství Pražanů při bojích se Švédy při obraně města," vysvětlil Kavička.
Při obléhání se Pražané modlili u gotického obrazu Panny Marie Rynecké, který visel na domě č. p. 20 na Staroměstském náměstí. Když boje skončily, vděční obránci města ho umístili do jakési malé kapličky v podstavci sloupu.
"Zničená barokní památka od sochaře Jana Jiřího Bendla nebyla rozhodně symbolem vítězství Habsburků na českými stavy. Nechalo ji postavit město Praha ze své vůle, na svém pozemku a se souhlasem císaře Ferdinanda III., který se v roce 1652 osobně zúčastnil jeho posvěcení," dodal Kavička.