"Od roku 1998 pracuje sochař Petr Váňa s Mariánskou kamenickou hutí na kopii této barokní památky a dnes je až na dokončení několika dílů téměř hotová," popsal Karel Kavička, místopředseda společnosti, která usiluje o obnovení sloupu už téměř 25 let.
Dokončený podstavec s kónickým sloupem už roky stojí v zahradě kostela svatého Karla Boromejského pod Petřínem. Kopie sochy Panny Marie zase u Týnského chrámu.
Hotové díly spodní části sloupu (schody, dlažba a balustrády) jsou zatím na paletách v depozitáři v Jaroměři. Právě dokončovanou korintskou hlavici a sokly pod sousoší andělů má sochař Váňa ještě ve svém ateliéru.
Stržení sloupu bylo jakýmsi happeningem bohémy kolem Franty Sauera, spisovatele a přítele Jaroslava Haška.
Brzy tak bude možné sloup dokončit a postavit. Tomu už vlastně brání jen definitivní rozhodnutí města a potřebná úřední povolení. Čtyři sousoší andělů, která byla v rozích sloupu, mohou být postupně zhotovena až po jeho vztyčení.
Zajímavé je, že materiál, tedy pískovcové bloky, je hrazen výhradně z darů a umělci je opracovávají téměř zdarma. "Neberou to jako běžnou řemeslnou práci, ale jako dlouhý a krásný příběh, do kterého vstoupili," řekl Kavička.
Má být na Staroměstském náměstí Mariánský sloup znovu postaven?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 11. června 2012. Anketa je uzavřena.
Velký pískovcový blok na sochu Panny Marie Immaculaty věnoval český podnikatel, jiný darovalo italské město Vitorchiano a největší kámen pro dřík sloupu byl vylomen v Indii.
Sloup nebyl symbol poroby Čechů
Pátý den, kdy Československo oslavovalo samostatnost, se sloup roztříštil o dlažbu. K zemi ho strhl zfanatizovaný dav vedený bohémem Frantou Sauerem, jenž se domníval, že ničí symbol habsburské nadvlády.
Fotogalerie |
"Málo se ví, že v roce 1650 nebyl postaven na oslavu vítězství na Bílé hoře, ale jako poděkování světici za ochranu a zároveň i na oslavu hrdinství Pražanů při bojích se Švédy při obraně města," vysvětlil Kavička.
Při obléhání se Pražané modlili u gotického obrazu Panny Marie Rynecké, který visel na domě č. p. 20 na Staroměstském náměstí. Když boje skončily, vděční obránci města ho umístili do jakési malé kapličky v podstavci sloupu.
"Zničená barokní památka od sochaře Jana Jiřího Bendla nebyla rozhodně symbolem vítězství Habsburků na českými stavy. Nechalo ji postavit město Praha ze své vůle, na svém pozemku a se souhlasem císaře Ferdinanda III., který se v roce 1652 osobně zúčastnil jeho posvěcení," dodal Kavička.
