Stržení sloupu bylo jakýmsi happeningem bohémy kolem Franty Sauera, spisovatele...

Stržení sloupu bylo jakýmsi happeningem bohémy kolem Franty Sauera, spisovatele a přítele Jaroslava Haška. | foto: Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze

Mariánský sloup je už téměř obnoven, město jej vrátí na „Staromák“

  • 78
Pražský magistrát se rozhodl, že vrátí na Staroměstské náměstí Mariánský sloup, který strhl v roce 1918 společně s řadou Pražanů anarchista Franta Sauer. Sloup by mohl být dokončen za rok. V současné době již existují hotové kusy sloupu.

"Od roku 1998 pracuje sochař Petr Váňa s Mariánskou kamenickou hutí na kopii této barokní památky a dnes je až na dokončení několika dílů téměř hotová," popsal Karel Kavička, místopředseda společnosti, která usiluje o obnovení sloupu už téměř 25 let.

Dokončený podstavec s kónickým sloupem už roky stojí v zahradě kostela svatého Karla Boromejského pod Petřínem. Kopie sochy Panny Marie zase u Týnského chrámu.

Hotové díly spodní části sloupu (schody, dlažba a balustrády) jsou zatím na paletách v depozitáři v Jaroměři. Právě dokončovanou korintskou hlavici a sokly pod sousoší andělů má sochař Váňa ještě ve svém ateliéru.

Stržení sloupu bylo jakýmsi happeningem bohémy kolem Franty Sauera, spisovatele a přítele Jaroslava Haška.

Brzy tak bude možné sloup dokončit a postavit. Tomu už vlastně brání jen definitivní rozhodnutí města a potřebná úřední povolení. Čtyři sousoší andělů, která byla v rozích sloupu, mohou být postupně zhotovena až po jeho vztyčení.

Zajímavé je, že materiál, tedy pískovcové bloky, je hrazen výhradně z darů a umělci je opracovávají téměř zdarma. "Neberou to jako běžnou řemeslnou práci, ale jako dlouhý a krásný příběh, do kterého vstoupili," řekl Kavička.

Má být na Staroměstském náměstí Mariánský sloup znovu postaven?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 11. června 2012. Anketa je uzavřena.

NE
NE 1526
ANO
ANO 1465

Velký pískovcový blok na sochu Panny Marie Immaculaty věnoval český podnikatel, jiný darovalo italské město Vitorchiano a největší kámen pro dřík sloupu byl vylomen v Indii.

Sloup nebyl symbol poroby Čechů

Pátý den, kdy Československo oslavovalo samostatnost, se sloup roztříštil o dlažbu. K zemi ho strhl zfanatizovaný dav vedený bohémem Frantou Sauerem, jenž se domníval, že ničí symbol habsburské nadvlády.

"Málo se ví, že v roce 1650 nebyl postaven na oslavu vítězství na Bílé hoře, ale jako poděkování světici za ochranu a zároveň i na oslavu hrdinství Pražanů při bojích se Švédy při obraně města," vysvětlil Kavička.

Při obléhání se Pražané modlili u gotického obrazu Panny Marie Rynecké, který visel na domě č. p. 20 na Staroměstském náměstí. Když boje skončily, vděční obránci města ho umístili do jakési malé kapličky v podstavci sloupu.

"Zničená barokní památka od sochaře Jana Jiřího Bendla nebyla rozhodně symbolem vítězství Habsburků na českými stavy. Nechalo ji postavit město Praha ze své vůle, na svém pozemku a se souhlasem císaře Ferdinanda III., který se v roce 1652 osobně zúčastnil jeho posvěcení," dodal Kavička.