Podle Vávry není pochyb o tom, že hrazení u sloupu přelezl a oheň u něj založil právě Fiala. Nikdy to ani nezpochybňoval.
Formálně také podle soudce skutek odpovídá trestnému činu výtržnictví, ze kterého muže vinila obžaloba. Měl však pouze minimální dopad na veřejnost. V časných ranních hodinách, kdy Fiala textilie zapálil, na náměstí téměř nikdo nebyl.
„Jedná se o projevení určitého názoru. Nebylo to jednání svévolné,“ doplnil předseda odvolacího senátu pražského městského soudu.
Soud tak zčásti uznal Fialovy argumenty. „Státní zastupitelství to podává tak, že jsem se jednou ráno probudil a bezdůvodně šel zapálit sloup,“ prohlásil. Tak to ovšem úplně nebylo. Fiala novinářům před jednáním řekl, že sloup považuje za oslavu totalitního režimu a urážku reformace.
Fiala se k zapálení textilií u sloupu přiznal, podle něj však šlo o protest, při kterém nebyl nikdo poškozen. Fiala ve svém odvolání proti verdiktu Obvodního soudu pro Prahu 1 dále uváděl, že oheň nezaložil na veřejně přístupném místě ani veřejně. Musel přelézt hrazení u sloupu a okolo nikdo nebyl. Zároveň se nedopustil hrubé neslušnosti, která je předpokladem pro spáchání trestného činu výtržnictví. Tyto argumenty však odvolací senát odmítl.
Fiala 21. června u sloupu polil hořlavinou tkaninu a zapálil ji. Všiml si toho operátor kamerového systému, hlídka městských strážníků následně oheň uhasila vodou z lahve, kterou měla ve služebním vozidle. Muže strážníci zadrželi a předali policii. Sochař Petr Váňa původně sdělil, že oheň jeho stavbu výrazně nepoškodil.
Mariánský sloup se na Staroměstské náměstí loni vrátil téměř po 102 letech, Jeho napodobeninu vytvořil Váňa a jeho spolupracovníci a sloup vztyčili na náměstí počátkem loňského června. O jeho návratu se diskutovalo od 90. let, pražští zastupitelé dříve opakovaně odmítli vyjádřit s tím souhlas, což se změnilo loni v lednu, kdy zastupitelstvo revokovalo původní nesouhlasné stanovisko.
Původní sloup v roce 1918 na protest proti habsburské monarchii strhl dav, stavba napodobeniny vyvolala veřejnou debatu. Zastánci obnovy považují sloup za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.
Fiala, který v minulosti aktivně bojoval za práva otců, byl již sedmkrát odsouzen, dvakrát za výtržnictví. Poslední trest dostal v roce 2016 za maření úředního rozhodnutí.
