Dalekohled se nachází v areálu observatoře Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Tento takzvaný Perkův dalekohled je využíván k pozorování spekter hvězd, nelze z něj tedy získat fotografie nebeských objektů.
Dalekohled zřejmě čeká v následujících letech modernizace. Dostane novou technologii přenosu světla do měřících přístrojů. Podle vedoucího hvězdného oddělení Akademie věd Miroslava Šlechty vyjde modernizace na tři miliony korun.
V současnosti se světlo přenáší pomocí soustavy zrcadel v tubusu až do přístrojů umístěných v patře pod dalekohledem. Nově by se světlo do přístrojů přenášelo pomocí optických vláken, díky čemuž by se zvýšila efektivita přenosu světla minimálně na dvojnásobek.
„Časově máme rozplánovaný tento projekt, pokud ho budeme realizovat, na roky 2018 a 2019,“ řekl Šlechta.
Dalekohled se začal využívat také v rámci výzkumu eruptivních hvězd a exoplanet. Vědci se snaží odhalit, jaké je složení exoplanetárních systémů ve vesmíru, jak se tyto systémy vyvíjejí a jak exoplanety vypadají, tedy jestli mají atmosféru, nebo zda jsou na nich oceány. Otázkou je také možnost života na těchto planetách.
Dalekohled monitoruje „horké“ hvězdy
Podle vědců má dalekohled význam i do budoucna. Využívat ho lze třeba k systematickému monitorování hvězd. Podle vědeckého pracovníka astronomického ústavu Petra Kabátha najde dalekohled využití také v rámci spolupráce s observatoří v německém Tautenburgu.
Perkův dalekohledDalekohled pojmenovaný po významném astronomovi Luboši Perkovi, který se zasloužil o jeho výstavbu i rozvoj stelární astronomie v tehdejším Československu, má průměr objektivu dva metry. Tubus s objektivem, protizávažím a dalšími částmi váží 83 tun. Dalekohled je umístěn v kopuli, jejíž průměr činí 21 metrů. Otočná kopule váží 195 tun a disponuje otevíratelnou, pět metrů širokou štěrbinou určenou k výhledu na oblohu. |
Od příštího roku také v rámci programu potvrzování kandidátů kosmického dalekohledu Tess, který má nahradit sondu Kepler, která hledá ve vesmíru vzdálené exoplanety podobné Zemi od roku 2009.
Dalekohled měří spektra hvězd, nelze jím proto nebeské objekty spatřit. Ze spekter však lze zjistit složení hvězd a odhadnout jejich pohyb. Jeho primárním zaměřením byla spektra horkých hvězd, tedy hvězd spektrální třídy B o povrchové teplotě obvykle 10 až 30 tisíc Kelvinů
(9 727 až 29 727 stupňů Celsia). Velká část pozorovaných objektů se pozoruje dlouhodobě.
Poslední modernizací prošel dalekohled v roce 2007, od této doby ho lze ovládat přes internet z celého světa. Dalekohled tak využívají nejen vědci v Ondřejově, ale i jejich zahraniční kolegové. V provozu je každou jasnou noc, ročně tedy zhruba sto až sto dvacet nocí.
Objektiv dalekohledu soustředí stotisíckrát více světla než lidské oko. Za ideálních podmínek by jím bylo možné rozeznat na Měsíci předmět o velikosti sto metrů nebo zachytit plamen svíčky na vzdálenost dvacet tisíc kilometrů.