Tento týden se sešli lidé, kteří o náplavkách rozhodují, vymýšlejí jejich podobu, pořádají na nich různé akce či provozují restaurace. Takové společnosti se říká dotčená veřejnost.
"Šlo o debatu, která měla přinést praktické a konkrétní závěry a vlastně soubor nápadů, jež by jako celek fungovaly. Mým úkolem je tyto nápady následně prosadit na magistrátu," řekl pražský radní Tomáš Hudeček. Zároveň vyzval radnice první a druhé městské části, aby byly iniciativnější.
O pražských náplavkách se mluví skutečně dlouho. Podle všeho město hledá model, který zafungoval na Rašínově nábřeží, kde se pravidelně konají farmářské trhy. A chce ho ještě víc dotáhnout.
Nyní se proto jedná o budoucnosti dostatečně nevyužitých náplavek na smíchovském břehu a na Františku. Jedním z nápadů bylo, aby vydlážděný břeh na Smíchově a naproti v Praze 2 sloužil zejména rezidentům, rodinám s dětmi a rybářům. Místo na Františku, kde jsou v okolí hotely, nemocnice a státní instituce, by využívali spíše turisté.
Například architekt Petr Janda přišel s nápadem vytvořit v nábřežních zdech zahloubené výklenky, které by bylo možné využívat třeba jako výstavní prostory.
Revitalizace náplavek musí ale zároveň respektovat stanovená pravidla. "Důležitá je ochrana před povodněmi, takže na náplavkách by měly stát pouze nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury," upozornil ředitel závodu Dolní Vltava Jiří Friedel.
Kromě toho bude nutné vyřešit ještě jeden problém: jak život na náplavkách skloubit s cyklisty či auty. Mnoho aut tu totiž jezdí a stojí bez povolení. Chodci nerespektují vyznačené cyklotrasy a cyklisté se tu zase často prohánějí nebezpečnou rychlostí.
