Dvacetiletého pacienta Psychiatrické nemocnice Kosmonosy Mikuláše Říhu hledají od 15. července (informovali jsme zde).
„V tuto chvíli se ale může pohybovat kdekoli. Má nařízenou ústavní sexuologickou léčbu a může být sobě i okolí nebezpečný. Byl odsouzen pro trestný čin šíření pornografie a ohrožování výchovy dítěte,“ řekla policejní mluvčí Lenka Sikorová.
Říha podle policistů vypadá na svých 20 let, měří 180 centimetrů, má kratší hnědé vlasy a modré oči. V době útěku měl na sobě šedou mikinu a světle modré kalhoty.
Uprchlý sexuální deviant se tak už poměrně dlouhou dobu pohybuje mezi lidmi, aniž je pod vlivem léků, které mají krotit jeho případné sexuální choutky. „Hladina medikace by měla být obecně nastavena až na čtrnáct dnů účinnosti i v době, kdy pacient na útěku přestane brát léky. Pak už je to relativní,“ řekla při jeho zmizení ředitelka kosmonoské nemocnice Dana Kolářová.
Říhovi přestaly fungovat léky již během srpna a nyní v listopadu už po nich v jeho těle pravděpodobně není ani památky. „Nepochybně již u něho hladina medikace klesla a zvýšila se jeho nebezpečnost,“ domnívá se odborník v oboru, náměstek pro vědu a výzkum Psychiatrické nemocnice Bohnice Ivan David.
Deviant utekl ze zahrady léčebny. Nejme vězení, hájí se ředitelka
Říha zmizel z léčebny v době, kdy se měl účastnit terapie v zahradě areálu, na tu však nedorazil. V rozmezí jen pár týdnů to přitom byl rovnou třetí útěk z této nemocnice. Někteří pacienti navíc utíkají pravidelně. Například pacient Roman Gábor letos v létě utekl posedmé.
Podle vedení nemocnice mají tuto situaci v rukou hlavně soudy, před které po dopadení útěkáři míří za maření úředního rozhodnutí. „Bohužel je to rozhodnutí soudu. Ani po sedmém útěku se nic neděje a soud jej nepotrestá. Jen ho vlastně napomenou, případně mu dají podmínku a vrátí ho k nám. A my ho léčíme, dokud se nerozhodne opět utéci,“ pronesla Kolářová.
Podle soudu je upřednostnění léčby logické. „Je to různé, případ od případu. Ale pokud se to stane poprvé, že se například pacient jen dva dny zdržel na povolené vycházce, zdviháme varovný prst a dáme mu například jen podmínku a vracíme jej do léčebny,“ řekl místopředseda Okresního soudu Mladá Boleslav Vladislav Tuzar.
Soudy vrací útěkáře zpět. Léčba má podle nich přednost
„Takový člověk více potřebuje léčení než vězení. Už několik měsíců u něho probíhá léčba, a pokud jej na rok pošleme do vězení, tak ji zcela přerušíme a vrátíme ho zpět na začátek. Za úmyslný útěk, kdy daného pacienta musí po dlouhé době mimo nemocnici zadržet policie a například se toto chování opakuje, pak bude trest jistě přísnější. Při dlouhodobém útěku se navíc obvykle dopouštějí i další trestné činnosti i kvůli vlastní obživě, takže trest pak není jen kvůli maření úředního rozhodnutí,“ doplnil soudce.
Obyvatelé Kosmonos nicméně mají dlouhodobé obavy, zda jim uprchlí pacienti nemohou ublížit. Volají proto po lepším zabezpečení areálu nemocnice. Podle odborníků se však útěkáři v okolí nezdržují a mizí do místa svého dřívějšího bydliště.
Jak se letos utíkalo z KosmonosSérii útěků nastartoval 10. července pětačtyřicetiletý Roman Gábor. Jde přitom o častého útěkáře, uprchl z Kosmonos už sedmkrát. Nejznámější Gáborův útěk je z roku 2005, kdy spolu s Romanem Fronem a další dvojicí deviantů roztáhli mříže na toaletách. Fron tehdy znásilnil v Praze dívku a pak spáchal sebevraždu ve vězeňské cele. Sám Gábor má nařízenu léčbu za znásilnění vlastní neteře z roku 1993. Vzal s sebou i mladšího kolegu, kterého však policie chytila už po pár hodinách. Dalšího pacienta, tentokrát ovšem bez nařízené léčby, zadržela mladoboleslavská městská policie koncem července v Jičínské ulici v Mladé Boleslavi. Šel v noci ulicí v nepřehlédnutelném bílém županu a zadržení se nebránil. Dosud na útěku je čtvrtý z útěkářů – dvacetiletý Mikuláš Říha z Jičínska. |
„Nejsme vězení, ale nemocnice. Větší riziko než napadení naším pacientem je, že vás přejede auto,“ komentovala situaci ředitelka Kolářová. Podle ní je větší zabezpečení areálu zcela nereálné.
Nemocnice navíc splňuje všechny požadavky podle norem a zákonů. Změny neplánuje ani zřizovatel nemocnice, kterým je ministerstvo zdravotnictví.
„Pacienti, kterým bylo uloženo ochranné léčení, jsou více hlídáni, nicméně pokud opakovaně utíkají nebo jsou pro okolí nebezpeční, může lékař požádat soud o umístění pacienta do zabezpečovací detence. Lůžková psychiatrická zařízení nemají na rozdíl od ústavů pro výkon zabezpečovací detence zvláštní ostrahu ani stavební předpoklady pro umístění těchto pacientů,“ vysvětlil ředitel odboru komunikace ministerstva zdravotnictví Jan Štoll.
Část pacientů navíc z léčebny neutíká, ale jednoduše se nevrátí z řádně povolené vycházky. „Smyslem sexuologického léčení není detence nemocných, protože oni už přicházejí po výkonu trestu. Naopak pro zlepšení jejich stavu a socializace, tedy aby mohli být puštěni zpět do společnosti s nižším rizikem, je potřeba, aby měli vycházky a vytvořili si sociální vazby, hledali si zaměstnání. Je to nutné,“ řekl MF DNES Ivan David.
