Přestože se jedná stále o území hlavního města, krajina za Velkou Chuchlí působí divoce. Žije zde řada vzácných druhů rostlin, hmyzu i ptáků, i proto sem Pražané zejména o víkendech chodí s oblibou na vycházky. Oblasti kolem bývalého vápencového lomu se ale obvykle vyhýbají. Na částečně oploceném území totiž po desetiletí zůstává jedna z největších ekologických zátěží metropole.
Ve druhé polovině minulého století začali lidé nepotřebným harampádím zanášet velké jámy nad Chuchlí, které tady po těžbě zůstaly. Brzy vznikla skládka a její obsah se časem rozrostl i nad povrch a dosáhl rozlohy zhruba patnácti hektarů. Od roku 1971 sem začalo město ukládat odpad oficiálně.
Překrývka zeminou nestačila
Teprve v roce 1986 bylo skládkování ukončeno a o rok později byla provedena stabilizace svahu kotvenou stěnou. Magistrát také nechal překrýt povrch malou vrstvou zeminy a začala zde růst tráva a stromy.
Jenže takové opatření se ukázalo jako nedostatečné, velkým problémem je také chybějící odvodňování. Kvůli zatékání vody se totiž uvnitř louhují těžké kovy a došlo i k silnému porušení kotvení. Navíc sem někteří lidé i nadále hromadili odpad. Odborníci dnes předpokládají, že celkově je v bývalých lomech uloženo na čtyři miliony metrů krychlových odpadu.
„Zatímco ostatní skládky dostaly před zbudováním například nepropustné dno, v tomto případě chybějí jakékoliv standardy. Navíc chuchelská skládka nakonec vyrostla mnohem výše, než měla, a se strmými sklony. Stala se nelichotivou dominantou okolí,“ říká radní Prahy pro životní prostředí Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN) a dodává, že dodnes se po okolí povaluje nepořádek.
Skládka se sesouvá
Plány na rozsáhlou rekultivaci připravoval magistrát už v devadesátých letech, nikdy k nim ale nedošlo. Neujal se ani návrh celý obsah odvézt. Průzkumy v posledních letech navíc ukázaly, že se skládka postupně sesouvá.
Teprve v posledních dvou letech město znovu začalo pracovat na revitalizaci bývalého lomu. „Cílem sanace je obnovit kotevní zeď, aby skládka nemohla ujíždět. Bude zde také instalován odvodňovací žlab,“ jmenuje Plamínková. Rada hlavního města už letos v září vysoutěžila firmu Cetus Plus, která za zhruba 21 milionů korun provede první fázi obnovy.
Ve druhém sledu se o skládku postará městská společnost Lesy hlavního města Prahy. „Naše práce budou zahrnovat terénní úpravy území a odstranění neperspektivních náletových dřevin. Dále budeme vysazovat přes 20 tisíc keřů a stromů,“ jmenuje mluvčí společnosti Petra Fišerová. Upozorňuje, že jde o předběžný propočet, protože rada jejich zapojení ještě neschválila. Vybraná firma se do proměny území pustí ještě v letošním roce, hlavní část prací ale připadne na příští rok. Hotovo má být podle dlouhodobého plánu nejpozději do roku 2020. Místo se pak konečně stane plnohodnotnou součástí přírodního parku Radotínsko-Chuchelský háj.
Místostarosta prodávat nechce
Kvůli obnově muselo hlavní město koupit některé pozemky přiléhající ke skládce. Na přelomu roku proto jednalo s restituenty a postupně se dohodlo se všemi na ceně za odkup. Jedinou výjimkou je Pavel Klán, který všechny nabídky magistrátu odmítl.
Celá situace je o to pikantnější, že jde o místostarostu za ODS v městské části Velká Chuchle. „Bohužel má nadměrné finanční požadavky, od něho jako jediného jsme pozemky nemohli vykoupit. Město nemůže vyhazovat nehorázné sumy,“ zlobí se radní Plamínková.
Klán, o němž se hovoří jako o možném příštím starostovi Velké Chuchle, se ale brání nařčení, že by blokoval obnovu území. Jako hlavní důvod neuzavřené dohody vidí přístup úředníků magistrátu, kteří údajně s vlastníky jednali necitlivě a neúměrně na ně tlačili.
„Zajistil jsem si fundované znalecké posudky a na jejich základě jsem zaslal písemnou nabídku na prodej mých pozemků, ve které jsem poměrně sofistikovaně odůvodnil své finanční požadavky, které rozhodně nejsou nijak přemrštěné,“ tvrdí Klán a dodává, že předmětné pozemky vlastní jeho rodina už více než pět generací, a odmítá tedy, že by byl pouhý spekulant. A že by svým postojem ztratil voliče? Toho se neobává.
Magistrát však ubezpečuje, že ani přes tuto komplikaci nehrozí, že by se celý projekt zastavil. Rozsah obnoveného území ale bude menší o neodkoupený pozemek.
