Pamětní deska sametové revoluce v Kaňkově paláci na Národní třídě bude...

Pamětní deska sametové revoluce v Kaňkově paláci na Národní třídě bude přesunuta z podloubí domu na jeho průčelí (24.8.2016) | foto: Česká advokátní komora

Památník sametové revoluce se přestěhuje, kvůli požárům od svíček

  • 6
Pamětní deska sametové revoluce v Kaňkově paláci na Národní třídě v Praze se přesune z podloubí domu na jeho průčelí. Důvodem je bezpečnost, protože od hořících svíček vznikaly časté požáry. Po rekonstrukci vznikne v části průchodu galerie.

Desítky svíček zapalují lidé na pietních akcích připomínajících střet studentů s policií v roce 1989. Že od nich občas začnou hořet například donesené květiny a věnce, se nelíbí České advokátní komoře (ČAK), která budovu vlastní.

„Dochází ke vzniku drobných požárů, k poškozování pískovcové podlahy průchodu, pravidelně tu zasahuje ochranka ČAK s hasicími přístroji. Několikrát v posledních letech byli povoláni k zásahu v průchodu i profesionální hasiči, protože vznikl požár, který dokonce ohrožoval život a zdraví lidí a celou budovu,“ uvádí mluvčí ČAK Iva Chaloupková.

Po konzultaci s Národním památkovým ústavem a odborem památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy se ČAK rozhodla situaci vyřešit rekonstrukcí průchodu a umístěním památníku na vhodnější a otevřenější místo, než jsou stísněné prostory průchodu.

Památkáři navrhli takovou úpravu, která budově navrátí původní vzhled barokního paláce, jenž byl v roce 1953 narušen vybudováním tramvajové trati.

V průchodu vznikne galerie

„Pomník připomínající události 17. listopadu 1989 navrhli památkáři citlivě a důstojně umístit na průčelí Kaňkova paláce, kde je již v těchto dnech upravena a rozšířena i chodníková komunikace. Veřejnost tak bude mít možnost v míře daleko větší než dosud přicházet důstojně uctít u pomníku památné dny,“ dodala Chaloupková.

Průchod bude po opravách částečně uzavřen. Vznikne zde zázemí ČAK a menší galerie, která se bude věnovat lidskoprávní tématice. S úpravami plánuje ČKA skončit na podzim.

V minulosti se památník stal terčem umělce a aktivisty Romana Týce, který ho doplnil o ruce, jež hajlovaly nebo ukazovaly prostředníček (psali jsme zde).